Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Největší ekonomika Evropy během dvou let vyměnila silnou závislost na trubkovém plynu z Ruska za zkapalněný, který dovážejí tankery z Ameriky a Kataru. Odborníci to kritizují, protože tyto dodávky mají také svá rizika.
Německá vláda se s počátkem ruské agrese na Ukrajině před dvěma lety rozhodla, stejně jako celá Evropská unie, že v budoucnu už nebude nakupovat těkavý fosilní zdroj od ruského režimu, ale přeorientuje se na jiné země. Kromě většího podílu nákupu plynu z Norska byla další volbou sázka na zkapalněný plyn LNG. Přitom o této možnosti diverzifikovat dodávky plynu do Evropy se hovořilo už dávno před Putinovým útokem na jeho západního souseda.
Po dvou letech se Německu podařilo zprovoznit několik plovoucích terminálů LNG a staví se i další pozemní. Němečtí odborníci na energetiku ale varují, že německá vláda v tomto směru zvolila taktiku „ode zdi ke zdi“.
Největší ekonomika EU se tak od silné závislosti na ruském plynu, který ve velkém proudil do země plynovody, stává závislou na zkapalněné komoditě, jež pochází hlavně ze dvou zemí: Spojených států a Kataru.
Německé hospodářství by se přitom mělo z dlouhodobého hlediska snažit svou závislost na fosilním plynu snižovat. Podle panelu odborníků by teoreticky mohlo dojít k redukci až o 78 procent, napsal německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Dovoz zkapalněného zemního plynu ze Spojených států a Kataru se za poslední dva roky zdvojnásobil, zdůraznil Jonathan Barth, mluvčí německé expertní rady pro energetickou nezávislost. A tyto dodávky mohou být také ohroženy. V případě Kataru se jedná o geopolitickou nestabilitu v celém blízkovýchodním regionu.
V posledních týdnech to dokazují útoky Hútíů na obchodní lodě v Rudém moři, které mohou zablokovat tuto trasu pro mezinárodní obchod. Bílý dům zase oznámil, že chce přezkoumat dodávky LNG do Evropy.
Německý expertní panel tvrdí, že by se země měla soustředit na další úspory zejména v oblasti vytápění budov, ale také využívání plynu v průmyslu. „Teplo lze vyrábět i bez zemního plynu,“ uvedl Barth. Jednou z cest je masivní využívání tepelných čerpadel a poskytnutí leasingových programů na jejich pořízení.
Už dříve si vláda v Berlíně stanovila cíl, aby každý rok bylo pro vytápění použito půl milionu nových tepelných čerpadel. Loni jich bylo prodáno 356 tisíc, pro tento rok se očekává prodej dalších 260 tisíc čerpadel. Asociace sdružující prodejce tepelných čerpadel tvrdí, že kvůli nízkým cenám zemního plynu a naopak vyšší ceně elektřiny řada zákazníků nákup odkládá.
