TikTok vydělává jako nikdy. Jeho osud je přesto nejistý

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Celý článek
0

Proti klikacím závodům. Bezrealitky upřednostní ověřené uživatele, sází i na příhozy

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Celý článek
0

Můj život s Karmou. Stoletá firma zůstala v Česku, o expanzi teď ale raději nepřemýšlí

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Celý článek
0

Návrat velkého blbouna. Americký startup plánuje oživit dronta mauricijského

Americký startup Colossal Biosciences oznámil, že po mamutovi a vakovlkovi zahájil práce na „znovuoživení“ nejslavnějšího vyhynulého ptáka – dronta mauricijského

Návrat velkého blbouna. Americký startup plánuje oživit dronta mauricijského
Blbounů i mamutů se sice možná jednou dočkáme, sotva ale půjde o něco víc než o komerční produkt. | Shutterstock.com

Mamut, vakovlk, holub stěhovavý, pratur či zebra kvaga. To všechno jsou vyhynulá zvířata, která se lidé pokoušejí znovu přivést na svět. A poslední lednový týden k nim přibylo další, když americký startup Colossal Biosciences oznámil, že plánuje oživit blbouna nejapného, řečeného dodo. Neboli – jak zní jeho současné vědecké jméno – dronta mauricijského. O záměru firmy informovala média po celém světě, cesta k živému drontovi bude ale velmi dlouhá a nejistá. Vědí to i v Colossal Biosciences. „Toto oznámení je jen začátkem projektu,“ řekla časopisu Scientific American hlavní paleogenetička firmy Beth Shapirová.

Colossal Biosciences je zdaleka nejaktivnější (a mediálně nejšikovnější) „deextinkční“ společnost, která už v minulosti slíbila, že znovustvoří mamuta a největšího australského dravého vačnatce – vakovlka. Nyní se chce zaměřit na dronta a hodlá k tomu využít 150 milio­nů dolarů, které jí na tento účel údajně poskytla skupina investorů. Oživovací byznys dává naději, že by svět mohl být jednou o něco kompletnější než dnes, zároveň je ale rozumné položit si řadu odborných, etických a ekologických otázek: povede se to vůbec někdy, půjde opravdu o „originální“ vyhynulá zvířata, kde budou případně žít a k čemu je to celé dobré?

Delikátní proces

Dronte mauricijský byl nelétavý asi metr vysoký a deset kilogramů těžký holubovitý pták, který žil na ostrově Mauricius uprostřed Indického oceánu. První zprávy o něm zanechali roku 1598 nizozemští námořníci. Na Mauriciu do té doby nežili žádní lidé, dronte se proto posádek lodí nebál a nechal se v poklidu a se zvědavostí utloukat k smrti. Co nezvládly ruce a žaludky lidí, dokonala dovezená zvířata – kočky, krysy, opice a prasata. Roku 1662 byl dronte mauricijský spatřen zřejmě vůbec naposledy.

A velmi podobně dopadl i jeho blízký příbuzný dronte samotářský, který obýval nedaleký ostrov Rodrigues. Dnes je nejbližším žijícím příbuzným obou blbounů v jihovýchodní Asii žijící holub nikobarský, ovšem o žádnou velkou spřízněnost nejde, protože obě ptačí linie se oddělily už před desítkami milionů let.

A právě řečený holub je základem, na němž chce Colossal Biosciences stavět. Již zmíněná Shapirová loni oznámila, že se jí ze starých kostí podařilo získat kompletní DNA dronta mauricijského. Když celý proces zjednodušíme na dřeň, měla by nyní přijít na řadu genová manipulace, při níž budou do DNA holuba nikobarského vloženy pomocí „genových nůžek“ CRISPR „blbouní“ genetické sekvence.

To by následně mělo vést ke vzniku vejce, z něhož by se nakonec vylíhl malý dronte. Napsáno na papíře to vypadá jednoduše, jenže ve skutečnosti jde o delikátní proces, jehož některé kroky zatím v praxi nikdo nevyzkoušel. A to ani v případě savců, na které se až dosud oživovací snahy primárně soustřeďovaly.

Trochu blboun, trochu holub

Připusťme ale, že by se tímto způsobem podařilo malého blbouna jednou stvořit (předloni spoluzakladatel firmy George Church prohlásil, že mamutí slůně by mohli „vyrobit“ do šesti let, berme to však s obrovskou rezervou). Otázkou ovšem je, nakolik by to byl dronte a nakolik holub nikobarský.

Tato obava vychází z loňského článku publikovaného prestižním vědeckým časopisem Current Biology, jehož skeptický závěr zněl, že u vyhynulých zvířat nepůjde zrekonstruovat jejich kompletní genom – DNA se totiž vlivem stáří rozpadá na krátké sekvence a ty není možné se stoprocentní úspěšností poskládat za sebou. Autoři řečeného článku to vyzkoušeli na jednom – pouhých 120 let vymřelém – druhu ostrovní krysy a měli jen 95procentní úspěšnost.

Řešením je doplnit chybějící DNA částmi genomu žijícího příbuzného (Colossal Biosciences takový postup otevřeně přiznává), což ovšem znamená, že nepůjde o čistý vymřelý druh, ale o jakousi směs starého a nového: jinak řečeno, každý oživený mamut bude tak trochu indický slon a každý blboun tak trochu holub nikobarský.

Otázkou samozřejmě je, jestli by mělo smysl takového hybrida vypustit do volné přírody, a to i v případě, že by bylo kam. Připomeňme, že kdysi liduprázdný Mauricius je dnes jedním z nejhustěji obydlených kousků země (přes 600 obyvatel na kilometr čtvereční) a dovezené invazivní druhy zvířat, která blbounům žrala vejce, tu samozřejmě žijí dál. Blbounů i mamutů se tak sice možná jednou dočkáme, sotva ale půjde o něco víc než o komerční produkt.