Tomáš Novák týdeník HROT
Návrat starých dobrých známých
Proč klasické ekonomické statistiky po pandemii selhávají a o stavu hospodářství nejlépe vypovídají údaje o spotřebě elektřiny?
hlavní analytik
Po revoluci, před nějakými třiceti lety, byly statistiky měřící ekonomickou aktivitu „po novu“ extrémně nespolehlivé, takže se hledala alternativa. Našla se v údajích o spotřebě elektřiny. Dnes se situace opakuje, ne proto, že by statistika byla nespolehlivá, ale protože reaguje se zpožděním.
Miroslav Zámečník
Ve Spojených státech byla korelace mezi reálným růstem HDP a spotřebou elektřiny v posledním zhruba půlstoletí odhadována na skoro 90 procent, tedy velice těsná. A to se bavíme o velmi dlouhé časové řadě, kdy se podstatně změnila struktura americké ekonomiky, a váha služeb na reálném HDP stoupla z nějakých 60 na 80 procent. I služby potřebují ke svému fungování elektřinu, a měření její spotřeby je samo o sobě užitečným doplňkem ke klasickým ekonomickým indikátorům, jež mají ovšem již zmíněnou nevýhodu v časovém zpoždění.
Vysokofrekvenční data
V normálních časech to nijak zvlášť nevadí, protože je neprovázejí žádné prudké pohyby. Jenže pokud potřebujete vědět, co se děje třeba v průmyslu právě teď, jsou vám nějaké indexy průmyslové výroby z minulého čtvrtletí platné lidově řečeno jako mrtvému zimník. Co se počítá, jsou „vysokofrekvenční data“ signalizující ekonomickou aktivitu s minimálním zpožděním, pokud možno v reálném čase. Máte údaje od mobilních operátorů, městských dopravních podniků, z internetových vyhledávačů a samozřejmě i údaje o výběrech hotovosti a platbách provedených kartami. Velmi solidní přehled o vývoji mezinárodního obchodu dávají podklady od provozovatelů mýtného na dálnicích, železničních přepravců, správců letišť. Mezi tím vším se ani zdaleka neztratí stará dobrá spotřeba elektřiny.
Miroslav Zámečník
Koneckonců dokud se nerozšíří „ostrovní systémy“, tak provozovatelé vysokonapěťové přenosové soustavy, jako je u nás ČEPS, spolu s distribučními společnostmi vědí, co se kde šustne. Z dlouhodobých křivek se po zohlednění vlivu počasí dá docela dobře odhadovat, jak se ekonomice daří, protože ČEPS dává svoje data k dispozici.
Konec hraní
Ekonomové si dřív s daty o spotřebě elektřiny hráli (spolehlivějších nemajíce), dnes pomáhají vytvářet v kombinaci s dalšími vysokofrekvenčními čísly obraz momentálního stavu ekonomiky, která se vzpamatovává z velmi prudkého a nečekaného šoku v podobě koronaviru.
Miroslav Zámečník
Spotřebitelé utrácejí, měřeno obraty na kartách a výběry z bankomatů, překvapivě udatně. I bez očištění o vliv počasí (loni bylo mnohem větší horko v červnu) údaje z ČEPS naznačují, že doba dvouciferných poklesů spotřeby elektřiny je za námi. Předstihové ukazatele, například od nákupních či exportních manažerů ve zpracovatelském průmyslu doma i v Německu potvrzují, že tříměsíční hluboká chandra je za námi. Jen aby to vydrželo.
Miroslav Zámečník
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.
Miroslav Zámečník