Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Návrat do roku 2013. Češi začali u potravin zase hlídat cenu

Při nákupu potravin je pro více než třetinu Čechů na prvním místě cena. Naposledy se podle cenovky tolik lidí rozhodovalo před devíti lety.

Návrat do roku 2013. Češi začali u potravin zase hlídat cenu
ilustrační foto | Profimedia.cz

Cena byla pro tuzemské spotřebitele při nákupu potravin vždy důležitým faktorem. Přesto bylo v časech předcovidové ekonomické konjunktury patrné, že důležitost cenovky na regálu při nákupu klesá a naopak roste podíl těch, které více zajímá kvalita či složení. S prudkým zdražením nejen jídla se trend posledních let začíná obracet.

Vyplývá to z tradičního průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti. Poradenská společnost se ptá Čechů na jejich nákupní chování dlouhodobě, naposledy to bylo v předcovidovém roce 2019. Jak připomíná partnerka KPMG Martina Štegová, tehdy také podruhé klesl pod třicet procent podíl těch, pro které bylo cenové kritérium na prvním místě. V loňském roce se však tato hodnota vrátila na 34 procent, což představuje návrat do roku 2013.

„Důvodem je pravděpodobně ekonomická nejistota spojená s koronavirem a nově i s vysokou inflací. Pokud tato nejistota nepoleví, trend vzrůstajícího důrazu na cenu nejspíš ještě posílí,“ míní Štegová. 

Jako primární motivaci však stále většina nakupujících uvádí kvalitu jídla, která je klíčová pro 44 procent z nich. I tento podíl však býval historicky vyšší, v roce 2014 tvrdila téměř polovina respondentů, že kvalita je pro ně nejdůležitější. Pro třináct procent lidí je nejdůležitější složení, i v tomto směru však zaznamenali autoři průzkumu oproti minulým ročníkům pokles. Špatnou zprávou pro tuzemské zemědělce je dlouhodobě nízký zájem o zemi původu, která je rozhodující jen pro čtyři procenta nakupujících.

S rostoucími cenami se zvedají i výdaje na potraviny. Téměř třicet procent dotázaných uvedlo, že za jídlo vydá více než tři tisíce korun měsíčně, devět procent více než čtyři tisíce. Méně překvapivé je, že vyšší útraty za potraviny hlásí lidé s vyššími příjmy z větších měst a také ti, pro které hraje větší roli kvalita.