Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Na dotace solárních elektráren dal loni stát 24 miliard korun

Stát v loňském roce poskytl na výstavbu malých a velkých solárních elektráren z dotačních fondů ministerstva životního prostředí (MŽP) celkem 24 miliard korun. Za peníze by mělo být nainstalováno přes 71 tisíc fotovoltaik o celkovém výkonu 2,27 gigawattu.

Na dotace solárních elektráren dal loni stát 24 miliard korun
ilustrační foto | Shutterstock.com

Instalovaný výkon podpořených zdrojů odpovídá zhruba třem uhelným elektrárnám. Jde o meziroční nárůst počtu projektů asi o třicet procent, předloni ministerstvo dalo peníze zhruba na padesát tisíc zařízení za čtrnáct miliard korun. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). 

Peníze na instalaci obnovitelných zdrojů energie rozděluje ministerstvo životního prostředí ze tří hlavních dotačních fondů. V rámci Modernizačního fondu úřad schválil 1373 projektů s celkovým výkonem přes 1,66 gigawattu, peníze zamířily hlavně na větší projekty. Menší instalace, zejména u domácností, ministerstvo dotovalo prostřednictvím programu Nová zelená úsporám. V něm bylo schváleno 69 621 projektů s výkonem 587 megawattů. Většina z nich byly fotovoltaiky s akumulací. Z Operačního programu Životní prostředí, z něhož míří peníze na instalace na veřejných budovách, pak úřad poskytl miliardu korun na 338 projektů.

Podle ministra podpořené instalace pokryjí výrobu čisté elektřiny v objemu běžné roční spotřeby asi 650 tisíc domácností. Celkový výkon podpořených solárních elektráren ve výši 2,27 gigawattu v přepočtu odpovídá výkonu zhruba tří uhelných elektráren. Například elektrárna Prunéřov II na severu Čech má tři bloky o výkonu 250 megawattů. Samotná výroba elektřiny je ovšem z těchto zdrojů odlišná.

Hladík také představil otevřené dotační výzvy Modernizačního fondu pro letošní rok. Celkem se jedná o čtyři výzvy rozdělené podle velikosti projektu nebo subjektu, na něž ministerstvo z fondu poskytne přes devět miliard korun.

Podle Aleše Spáčila, spolumajitele společnosti Greenbuddies, která se specializuje na výstavbu fotovoltaik, část průmyslových subjektů staví fotovoltaiky i bez investičních dotací, protože se jim to vyplatí a plní tím i své závazky. „Nicméně součástí strategie České republiky v oblasti energetiky je aktivní finanční podpora fotovoltaických zdrojů, takže není divu, že klienti s realizací vyčkávají, aby dotaci na výstavbu získali – a tím lépe zhodnotili vlastní prostředky,“ uvedl Spáčil. Zároveň uvítal vyhlášení nových výzev.