Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
V Evropě by měly do roku 2025 vzniknout výrobní linky na křemíkové solární panely s unikátní technologií, která zvýší jejich účinnost.
Do projektu s názvem Pilatus je zapojen rovněž tým pod vedením Martina Ledinského z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. „Plánovaná pilotní linka na výrobu fotovoltaických modulů zvýší současnou celkovou kapacitu výroby fotovoltaických článků v Evropě o třicet procent,“ uvádí Ledinský. „Roční výrobní kapacita pilotního provozu dosáhne minimálně 170 megawattpeaků. Pokud se projekt ukáže jako životaschopný, bude následovat druhá fáze – továrna s roční kapacitou tři až pět gigawattpeaků.“
Podle Ledinského Evropa vlastně ani nemá na výběr. „Máme opravdu problém, protože z Číny pochází 97 procent celosvětové produkce solárních článků. Pokud se z toho jedna třetina instaluje v Evropě, měli bychom přemýšlet o tom, jak to řešit. Není dobré být při výrobě významného energetického zařízení závislý na jediném státu, který navíc není – kulantně řečeno – politicky předvídatelný. To je zásadní motivace, proč vyrábět fotovoltaiku v Evropě. Není jiná možnost, prostě musíme,“ říká Ledinský v obsáhlém rozhovoru pro týdeník Hrot.
Do projektu Pilatus je zapojeno osmnáct partnerů z několika zemí, evropský grant Horizont ho podporuje částkou 10,5 milionu eur. „Ale to zdaleka nestačí k tomu, aby se vybudovala kompletní výrobní linka. Z velké části do projektu míří privátní peníze,“ konstatuje český fyzik. Linka na takzvané pěstování krystalů křemíku vznikne v Norsku, které disponuje relativně levnou, a navíc zelenou elektřinou z vodních elektráren. Další dva závody na montáž panelů budou v Německu, a to ve švýcarské společnosti Meyer Burger.
Jaký je přínos českého Fyzikálního ústavu? „Disponujeme nápadem, který vznikl už před lety, když jsem byl na postdoktorském studiu v École polytechnique fédérale de Lausanne ve Švýcarsku, kde tenkrát zkoumali fotovoltaické články, které mají kontakty pouze na zadní straně. Metalické pásky vpředu fungují vlastně jako zrcadlo, odrážejí světlo pryč. A když nejde dovnitř panelu, nemůže vyrobit elektřinu. Když dám pásky spolu s dalšími kontakty dozadu, ze slunečné strany nic nestíní, čímž zvyšuji výkon i účinnost panelu,“ vysvětluje Ledinský.
„Toto řešení zatím není ve fotovoltaice standardní, to si na rodinný dům nekoupíte, je to novinka,“ dodává fyzik. „Je to o hodně technicky komplikovanější. Ve Švýcarsku ale našli relativně jednoduchý proces, jak to udělat. A ten jsme posledních deset let rozvíjeli.“ Také proto se o novince hovoří jako o fotovoltaickém ferrari.
