Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Letos uplynulo dvousté výročí narození selfmade miliardáře,amatérského archeologa, zloděje antických památek, objevitele bájné Tróji a předobrazu filmového Indiany Jonese Heinricha Schliemanna.
V červenci 1866 se Andrej Aristovič Schliemann nalodil v Nižním Novgorodu na loď a po Volze odcestoval do kalmycké stepi, kde se mezi tehdejší ruskou elitou podrobil populární kumysové kúře, skládající se z konzumace středoasijského alkoholického nápoje a nicnedělání. Měsíční nečinnost byla dost netypická pro někoho, kdo 44 let dosavadního života strávil mimořádně produktivní prací, díky níž se chudý polosirotek z Meklenburska vypracoval na jednoho z nejbohatších mužů carského Ruska.
Schliemann měl ale možná i poprvé v životě dost času přemýšlet. A dospěl k radikálnímu rozhodnutí. Z lázní nezamířil zpět do Petrohradu do svého luxusního čtrnáctipokojového bytu k poněkud nudné ženě a třem dětem. Porušil slib, který dal před lety sám sobě, že nikdy neopustí milované Rusko, a přes Oděsu odplul ze země, aby se už nikdy nevrátil. O tři roky později se už coby občan USA a pod původním jménem Heinrich nechal se svou ruskou ženou Jekatěrinou rozvést. A za dalších sedm let s novou, výrazně mladší, ale i inteligentnější a dobrodružněji naladěnou řeckou manželkou Sophií mohl vzkázat světu: „Spatřil jsem Agamemnonovu tvář!“
Objevitel starověké Tróji, hrobek mykénských králů a jeden z nejslavnějších – ale i nejrozporuplnějších – archeologů historie Heinrich Schliemann se narodil přesně před 200 lety. Při této příležitosti se v berlínském Novém muzeu koná obří výstava doprovázená obsáhlou publikací Schliemanns Welten. Přehlídka starověkých pokladů je stále aktuální, hledání bájného města a pravdy o jednom z nejstarších příběhů dějin totiž neskončilo Schliemannovým objevem. Stejně jako smrtí neskončil jeho pozoruhodný příběh.
Schliemann se narodil na Tři krále 1822 v meklenburském zapadákově Neubukow coby pátý z celkem devíti sourozenců. Jeho otec Ernst tam působil jako evangelický pastor, na Božího služebníka však nadmíru holdoval alkoholu i cizoložství. To vedlo doma k častým hádkám, ztrátě pastorské práce a nakonec i k předčasné smrti Schliemannovy matky.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
