Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Měsíc, Mars, Jupiter. Čína chce ve vesmírném závodě předčit USA

Čína představila ambiciózní plány vesmírného průzkumu. Spojené státy naopak brzdí.

Měsíc, Mars, Jupiter. Čína chce ve vesmírném závodě předčit USA
Jupiter, ilustrační foto | Profimedia.cz

Čína bere své vesmírné ambice nesmírně vážně, což dokazují už její úspěchy z předchozích let. V roce 2019 podnikla let na odvrácenou stranu Měsíce, odkud téhož roku v prosinci přivezla vzorky. O rok později dokončila vlastní navigační systém BeiDou, který má konkurovat americké GPS. V loňském roce začala budovat vlastní vesmírnou stanici a zároveň poslala vesmírnou loď bez posádky na Mars. Stala se tak druhou zemí, která na rudé planetě přistála. Po Spojených státech.

A právě soupeření s USA žene Čínu dopředu, svého rivala by v nejbližších letech chtěla překonat. Státní rada Čínské lidové republiky minulý týden vydala tzv. bílou knihu, v níž jednak vyjmenovává předchozí úspěchy, zároveň však představuje plány do příští pětiletky.

Čína se chce do roku 2025 zaměřit na vylepšení stávajících raket a podrobnější výzkum jejich opětovného použití a zároveň na vývoj nových satelitů, které by měly být využity pro novou generaci BeiDou. Kromě toho chystá vlastní teleskop Xuntian a vylepšení umělé inteligence pro své vesmírné lodě. Vývoj pokročilých satelitních technologií by podle státní rady mohl přinést i ekonomické benefity, ať už v podobě vesmírné turistiky, či ve vývoji biomedicíny.

Dlouhodobější plány jsou však ještě zajímavější. Již brzy by měla Čína vyslat vlastní vesmírnou loď s posádkou na Měsíc, kde chce ve spolupráci s ostatními zeměmi vybudovat výzkumnou stanici. Všechny tyto plány jsou převážně o dohánění USA, Čína chce však svého největšího rivala brzy i předehnat. Na Mars chce nejprve poslat raketu pro odběr vzorků, už v roce 2033 má ale v plánu na rudou planetu vyslat vlastní kosmonauty, kteří by tam měli vybudovat základnu. Zároveň ale míří ještě dál, v příštích letech by chtěla položit základy pro budoucí prozkoumání Jupiteru.

Politická rivalita mezi Čínou a USA se prolíná i do vesmírného soupeření. Čína vyvolala rozruch v loňském roce, když odmítla americkou vesmírnou agenturou navržená pravidla Artemis Accords, která nastavují pravidla zodpovědného a spravedlivého vesmírného průzkumu. Ostatní země, například Velká Británie či Austrálie, se pod ně podepsaly.

Zatímco čínští představitelé prezentují velmi ambiciózní plány, Spojené státy se drží spíše při zemi a upouštějí od velkých slov exprezidenta Donalda Trumpa, který po svém nástupu do funkce v roce 2017 sliboval několik nových projektů. Například mise Artemis, která má ve třech krocích vyústit v další cestu Američanů na Měsíc, se oproti původním předpokladům zpozdí nejméně o rok, a ke třetí fázi by tak mělo dojít nejdříve v roce 2025. Jedním z důvodů je sedm měsíců trvající soudní spor, který bránil komunikaci mezi NASA a společností Space X Elona Muska ohledně práce na lunárním modulu, tím dalším nedostatek finančních prostředků  na vývoj přistávacího modulu ze strany Kongresu.