Pavel Páral

Marťané si hrají na tatínka s maminkou

Restaurace jsou oficiálně zavřené, ale na tajňačku nalévá štamgastům minimálně 80 procent hospod a na talířích v lokále se servíruje i fine dining, když vás vrchní zná.

Pavel Páral

Pavel Páral

hlavní komentátor

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger přednedávnem konstatoval, že když budeme zlobit, tak budeme přes léto zavření. A vlídný byl i premiér, když pravil, že v létě budeme moci odložit venku roušky.

Tato hra na laskavé rodiče má podstatnou chybu, že ji hrají Marťané, kteří netuší, která bije. Kdyby chodili po ulici pěšky, zjistili by, že roušky venku nosí tak čtvrtina chodců. Kdyby se s někým dali do řeči, přišli by na to, že kadeřníci mají zavřeno, ale všichni jsou ostříhaní, protože se stříhá doma. Restaurace jsou oficiálně zavřené, ale na tajňačku nalévá štamgastům minimálně 80 procent hospod a na talířích v lokále se servíruje i fine dining, když vás vrchní zná.

Komická vložka

V těch pár vlahých večerech letošního jara se stačí projít po sídlišti a uslyšíte veselý hlahol, jejž vydávají rozhodně více než dvě hrdla, která se mohou spolu podle nařízení potkat. A rozhodně to není záležitost posledního týdne či dvou. Takovým případem je konec zákazu konzumace alkoholu na veřejnosti, kdy kolem hladových okének a na přilehlých zelených plochách vznikají zahradní restaurace.

Když v této situaci plánuje ministr zdravotnictví rozvolnění v podobě, kdy dvojice sportujících spoluobčanů nebudou muset být od sebe deset metrů jako tento týden, ale stačí jen šest, je to opravdu komická vložka.

Falešná pozitivita

Jiné věci k smíchu moc nejsou. Zejména pokud jde o školní a předškolní děti. Mezinárodní studie, čerstvé studie od nás a průběh testování dokazují, že děti jsou vůči infekci odolné, špatně se mezi nimi šíří a nejčastěji se nakazí od rodičů. Přesto jsou stále z velké části arestovány. S úplným otevřením školek se například čeká na pokles průměrného týdenního přírůstku nakažených pod sto na sto tisíc obyvatel. A hospody by prý měly otevřít až pod hodnotou padesát nakažených. A přitom ještě vyžadovat test.

Tyto mety jsou prakticky dosažitelné jen v případě, kdy klesne počet testů. Standardní specificita testu, kdy se PCR nesplete a neukáže falešnou pozitivitu, je 95 procent. V pěti procentech se PCR splete. To je výsledek loňské studie publikované v British Medical Journalu. Z každých sto tisíc testů ve zcela zdravé populaci tak vyjde pět tisíc falešných pozitivit. To je přesně těch padesát přepočtených „nakažených“ na sto tisíc lidí týdně v naší desetimilionové zemi.

Nyní děláme zhruba 120 tisíc PCR testů týdně. A „experti“ chtějí testovat dál, více a plošně. A naši Marťané na to těm Smejkalům a podobným nadšeně kývají.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.