Realitní investoři v Česku loni rekordně utráceli za hotely. Letos počítají obří ztráty.
Hotel Carlo IV. | Tomáš Novák, týdeník Hrot
InterContinental, Panorama, Don Giovanni, Carlo IV. nebo Ibis Praha Old Town. A další nemovitosti v Ostravě, Mariánských Lázních nebo Karlových Varech. Loňským investičním hitem mezi komerčními realitami byly jednoznačně hotely. Majitele jich v Česku změnilo více než deset a konečný účet dosáhl zhruba 15 miliard korun. To bylo daleko nejvíc za poslední roky – pro srovnání, průměr posledních pěti let byl zhruba šest miliard korun.
Mezi investory se vedle zahraničních nemovitostních fondů objevila i významná jména z Česka. Například CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka rozšiřovala své rozsáhlé portfolio o nové akvizice v Ostravě, skupina Cimex miliardáře Petra Lukeše zase nakupovala ve Varech a Mariánkách. A za koupí pražského InterContinentalu stáli miliardáři Oldřich Šlemr a zakladatelé Avastu Petr Baudiš s Eduardem Kučerou.
Realitní experti vysvětlovali zájem o hotelnictví snahou investorů diverzifikovat portfolia. A také vyššími výnosy než například u investic do obchodních center, kanceláří nebo skladů. Ubytovací služby se nicméně nakonec ukázaly být jednou z hlavních obětí epidemie koronaviru. Zavření hranic a faktický dočasný zánik turistického ruchu způsobily propad oboru prakticky na nulu.
Nejlépe odolávají sklady a kanceláře
V únoru ještě hotely fungovaly normálně. Po zavedení prvních vládních restrikcí v prvním březnovém týdnu ale hlásily dvoupětinový propad obsazenosti a tržeb. „Situace eskalovala ve třetím březnovém týdnu, když se obsazenost hotelů snížila o více než 95 procent a většina jich byla zavřena,“ vysvětluje analytik David Nath z poradenské společnosti Cushman & Wakefield.
Druhým nejhůře zasaženým segmentem komerčních nemovitostí jsou obchodní centra. Pro představu – v Česku jsou s 2,6 milionu čtverečních metrů obchodních ploch hlavním prodejním „kanálem“. Podle odhadů firmy Cushman & Wakefield se vládní nařízení zavřít drtivou většinu prodejen dotklo asi šesti milionů metrů čtverečních obchodů. Z toho dva miliony připadají na obchodní centra. Jinak řečeno – kvůli koronaviru se neprodává na více než dvou třetinách ploch v nákupních galeriích.
Naopak relativně málo zasáhla pandemie oblast kancelářských nemovitostí. A to i přes skutečnost, že valná část kanceláří nyní zeje prázdnotou, protože lidé pracují z domova. Výraznější propad nepotkal ani sklady či průmyslové prostory, které naopak těží z růstu internetového obchodu.
Realitní investice klesnou
Komplikace způsobené omezenou možností cestovat a celkovou nejistotou na trhu se hned projevily i u projednávaných nebo plánovaných realitních obchodů. „Investoři potřebují analyzovat, jaký vliv bude mít nynější vládní opatření na příjem z investice, nicméně chtějí se k transakci vrátit, jakmile bude situace jasnější,“ vysvětluje Katarína Brydone, vedoucí oddělení investic do nemovitostí v poradenské společnosti CBRE. Jiné transakce však podle ní pokračují podle plánu.
Je téměř jisté, že původně očekávaný objem obchodů s komerčními nemovitostmi – podle loňských odhadů CBRE měl dosáhnout zhruba 80 miliard korun – se nenaplní. „Letošní objem investic bude nižší, než se předpokládalo, protože dokončení odložených transakcí bude trvat déle a může se protáhnout až do roku 2021. Někteří prodávající také odkládají své rozhodnutí o prodeji do té doby, než se současné vládní opatření zruší,“ dodává Katarína Brydone.
Přesto analytici doufají, že jde jen o krátkodobý problém. „Nemovitosti stále nabízejí zajímavý výnos v porovnání s ostatními aktivy. Z toho důvodu očekáváme ve střednědobém až dlouhodobém horizontu konstantní příliv kapitálu do nemovitostních investic,“ tvrdí šéf české pobočky poradenské společnosti JLL Miroslav Barnáš.
Po zpomalení ve druhém a třetím kvartálu očekává, že se ke konci roku zase investice rozjedou. Samozřejmě ale jedině za předpokladu, že se podaří postupně rušit omezení byznysu související s koronavirem.
