Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Výzkumné pracoviště polyká miliardy a může naznačovat, kam nakonec uložíme radioaktivní odpad z Temelína a Dukovan
Po letech výzkumu a s více než ročním zpožděním bychom se tento týden měli dozvědět jména čtyř míst, z nichž jednou v budoucnu vyroste hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. A lze očekávat, že ve „vítězných“ obcích vyvolá zpráva velké a velmi hlasité rozhořčení. Trochu v pozadí dlouho očekávaného rozhodnutí zůstala ještě jedna změna týkající se budoucího úložiště - koncem dubna vláda projednala veřejnou zakázku bez uveřejnění zadanou Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) státnímu podniku Diamo. Ten za 2,235 miliardy korun bez DPH zajistí mezi lety 2020 až 2030 s opcí na dalších pět let provoz sporného Podzemního výzkumného pracoviště Bukov (PVP Bukov).
Geologická laboratoř v půlkilometrové hloubce funguje od roku 2016 v bývalém uranovém dole Rožná na Žďársku. Inženýři SÚRAO tam testují, jak se v podzemí chovají nejrůznější materiály a horniny. Na tom není nic špatného, jde v podstatě o smysl existence správy.
Problémem je cena. Podle prvních odhadů měla laboratoř přijít na zhruba miliardu korun, později se uváděly náklady ve výši 1,7 miliardy. Nyní dojde tedy k dalšímu prodražení a podle ekologického sdružení Calla spolyká Bukov nakonec celkem 3,2 miliardy korun z takzvaného jaderného účtu, kam producenti radioaktivního odpadu ukládají peníze na jeho pozdější bezpečné uložení.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
