Kuře, hovězí, tofu. Potraviny jsou zamořené mikroplasty

Vědci analyzovali šestnáct hojně konzumovaných potravin. V drtivé většině vzorků objevili mikroplasty. Nejhorší je to u těch potravin, které byly více průmyslově zpracované.

Kuře, hovězí, tofu. Potraviny jsou zamořené mikroplasty
Mikroplasty našli vědci i v kuřecích nugetkách. | Shutterstock.com

Svalnatý a zdravý? Pak konzumujte hlavně protein (bílkovinu), je mantrou řady fitness nadšenců. Na zvýšené množství proteinu se proto zaměřují marketéři u řady potravin: třeba u  jogurtů, sýrů či tyčinek. Jinak je však bílkovina hlavně záležitostí masa či jeho rostlinných náhražek.

A právě na potraviny s bílkovinou zacílili vědci z kanadské Torontské univerzity a z neziskové organizace Ocean Conservancy. Ve studii publikované v odborném časopise Environmental Pollution popisují, zda (a nakolik) potraviny obsahují mikroplasty.

Veškeré potraviny byly zakoupeny v běžné obchodní síti v okolí amerického Portlandu. V košíku vědců skončily třeba balené krevety, mleté tyčinky z tresky, bílé krevety ze zálivu, růžové krevety, filety z aljašské tresky, kuřecí nugetky, steaky ze svíčkové, kotlety z vepřové panenky, kuřecí prsa, rostlinné nugetky, rostlinné rybí tyčinky, mleté „maso“ na rostlinné bázi a bloky tofu. „Mikroplasty byly přítomny ve všech šestnácti proteinových produktech a v 88 procentech všech testovaných vzorků, konkrétně v 98 ze 111 vzorků,“ uvádějí výzkumníci.

Větší koncentrace mikroplastů byla zaznamenána u produktů, které byly více průmyslově zpracované. „Ale ne významně větší než u nezpracovaných produktů,“ upřesňuje studie. „Při zkoumání seskupení podobných proteinů napříč typy zpracování, tedy kuřecí produkty, rybí produkty a produkty z krevet, jsme nezjistili žádné významné rozdíly kromě kuřecích produktů; kuřecí nugetky, které jsou vysoce zpracované, obsahovaly významně více mikroplastů než kuřecí prsa,“ uvádějí badatelé.

Hlavně je vdechujeme

O negativních dopadech mikroplastů na lidské zdraví se toho stále příliš neví. Vědecké týmy po celém světě však přicházejí s výzkumy, při nichž analyzují nejen množství mikroplastů v těle, ale rovněž cesty, jak se do těla dostávají. Expozice lidského těla mikroplasty je prokázána zejména na případu vdechnutí. Konzumace prostřednictvím jídla a nápojů má být rovněž významná. Z pohledu dopadů na lidské zdraví se hovoří zejména o negativní vlastnosti mikroplastů vázat na sebe toxické látky.

„Vzhledem k nedostatku rámce pro hodnocení rizik pro lidské zdraví aktuálně nelze učinit žádné závěry o účincích přímé konzumace mikroplastů identifikovaných v námi testovaných proteinových produktech,“ uzavírají vědci.