Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Celý článek
0

Jak číst volební průzkumy? Komu slouží a čím mohou být nebezpečné

V průzkumech je lepší sledovat trendy než absolutní výsledky. U „prezidentů“ výsledky ovlivnila nejistota kolem toho, kdo bude skutečně kandidovat

Jak číst volební průzkumy? Komu slouží a čím mohou být nebezpečné
Předvolebních debat v poslední fázi kampaně přibývá, rozhodují detaily | foto Profimedia.cz

Kvapem se blíží prezidentské volby. Vstupujeme do období, které rozhodne. Ani ti největší favorité nemají účast ve druhém kole loženou. Notabene když jsou podle posledních volebních modelů hned tři.

To je přesně situace, která nahrává do karet volebním průzkumům. Ty se mohou stát důležitým vodítkem, ale i nebezpečným nástrojem.

Agentury a „agentury“

Dlouhé roky se v odborných kruzích, v profesních organizacích, mezi politiky i novináři a samozřejmě i v českých hospodách a kavárnách diskutuje o kvalitě a důvěryhodnosti volebních průzkumů. Sami výzkumníci k tomu pořádají semináře a konference.

Shodnou se především v tom, že by veřejnost neměla brát na zřetel průzkumy prezentované „agenturami“, jež se vyrojí pár měsíců před volbami za účelem získat pozornost a kšefty nebo přímo manipulovat veřejné mínění.

Svými občasnými „úlety“ však hodnověrnosti nepomáhají ani některé renomované agentury. Tak kupříkladu říjnové sněmovní volební modely agentur Kantar a Median vykazují takové rozdíly, až člověk žasne.

A to navzdory faktu, že se jim obě agentury věnují dlouhodobě a shodně poukazují na to, že postupují v souladu se standardy respektované profesní asociace SIMAR.

 

Zmíněné dva modely se shodnou snad jedině na tom, že nejsilnější zůstává ANO. Jenže zatímco u Medianu podpora Babišovy strany stoupá, u Kantaru naopak klesá. V pořadí druhá ODS u Medianu výrazně oslabila, u Kantaru naproti tomu znatelně posílila. Zatímco rozdíl ve výsledcích občanských demokratů u obou agentur v září činil dva, nyní už dosáhl osmi procentních bodů! Nesoulad panuje i v odstupech jednotlivých aktérů.

Volebnímu modelu Medianu ne­ochvějně vévodí ANO, ODS se s Okamurovou SPD a s Piráty pere o druhé až čtvrté místo. U Kantaru naopak ODS div nedotahuje ANO, zatímco daleko za ní bojují Piráti s SPD o třetí příčku. Piráti navíc podle Medianu stagnují, dle Kantaru však vcelku dynamicky rostou. Nad magickou pětiprocentní hranicí je u Medianu osm stran, včetně ČSSD, ale u Kantaru je jich jenom šest.

Jak je to možné?

Agentury se přirozeně brání a argumenty, které na svou obhajobu používají, jsou určitě relevantní.

Ivan Cuker z Medianu považuje případ říjnových rozdílů mezi konkrétními výsledky některých stran za „spíše výjimku“, která je dána „výběrovou statistickou chybou“. Připomíná, že volební modely nejsou předpovědí budoucího volebního výsledku, protože jen „zachycují voličské preference v době dotazování“.

Pavel Ranocha z Kantaru upozorňuje na různost užívaných forem sběru dat, kterými jsou osobní, telefonické nebo online dotazování či jejich kombinace.

K formám dotazování Jaromír Mazák ze STEM poznamenává: „Metoda telefonického dotazování přináší oproti online dotazování lepší výsledky ODS.“ I proto dle něj Fialova strana vykazuje v modelech Kantaru dlouhodobě lepší výsledky.

 

Ranocha ovšem upozorňuje i na jiné aspekty – zejména na metodiku zpracování dat a konstrukci samotného modelu, kde každá z agentur trochu jinak pracuje s nerozhodnutými voliči a volební účastí/neúčastí konkrétních respondentů. Též dodává: „Neptáme se celé populace, ale pouze vzorku, byť pečlivě vybraného.“

Proto je podle něj „lepší sledovat dlouhodobé trendy v modelech jednotlivých agentur než absolutní naměřené hodnoty v jedné konkrétní vlně“. Odlišné časové okolnosti zase připomíná Michal Kormaňák z Ipsosu: „Někdo může data posbírat v rámci několika dní, jiná agentura má sběr rozložen třeba přes celý měsíc.“ Také on dává přednost analýze trendů před doslovným vnímáním každého průzkumu.

Instinkt nad data

Ale vraťme se k nadcházejícím prezidentským volbám. I zde budeme konfrontováni jednak s volebními modely a pak s takzvanými volebními poten­ciály. První zveřejněné výsledky obojího se nám dokonce mohou jevit jako ještě rozdílnější než sněmovní průzkumy.

To je teď způsobeno hlavně odlišným termínem a délkou sběru dat. Jedni sbírali celý říjen, jiní jeho část a další až ve druhé půli listopadu. Navíc podle Ivana Cukera z Medianu „tvorbu prezidentských modelů doposud komplikovala skutečnost, že nikdo nevěděl, kdo nakonec kandidovat bude a kdo nikoli.

Každá agentura tak pracovala s jiným seznamem možných kandidátů, třebaže respondent mohl také vyplnit pole ‚jiný kandidát‘“. Podle Cukera „tento problém již odpadá, a výsledky příštích modelů tak budou nejspíš velmi podobné“.

No, to se teprve uvidí. Zástupci oslovených agentur totiž připomínají, že metodiky se i tentokrát budou lišit. Pavel Ranocha z Kantaru rovněž zdůrazňuje, že srovnání modelů „s realitou je možné jen jednou za pět let“. Michal Kormaňák z Ipsosu upozorňuje na to, že ve volbách „často kandidují osobnosti, které ještě před rokem velká část voličů neznala“. Dá se tedy očekávat ještě větší dynamika mezi jednotlivými měřeními než u sněmovních modelů.

Kormaňák též poznamenává, že „zde nefungují tolik typické sociodemografické vazby jako u stranických preferencí, dlouhodobě se například ukazuje podpora pro Petra Pavla napříč politickým spektrem“.

Jak je vidno, od prezidentských volebních modelů, potažmo volebních potenciálů, rozhodně nemůžeme čekat více než od těch sněmovních. Mohou být užitečným sluhou, ale určitě by se neměly stát pánem našeho rozhodování.