Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Kasina a herny dostaly ránu, ale nepadly. Síť kasin Gelp chystá expanzi

Kamenné herny a kasina drtí přísná regulace, online konkurence i špatná pověst. Nová skupina Gelp Pavla Zákravského chce přesto expandovat

Kasina a herny dostaly ránu, ale nepadly. Síť kasin Gelp chystá expanzi
Pavel Zákravský odvážně vstoupil do nalomeného hazardního byznysu, se kterým neměl předtím nic společného. Jeho síť kasin Gelp vidí v krizi šanci a plánuje akvizice. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Před deseti lety byl tvrdý hazard v Česku na vrcholu. Letitá nečinnost státu i silná lobby hazardníků vedly k tomu, že Češi ke konci roku 2011 měli na výběr z více než sta tisíc automatů. Z výnosů někteří majitelé heren neodváděli daně a podle vlastního uvážení poslali část zisku buď na financování vlastních koníčků, nebo více či méně důvěryhodným neziskovkám, které se pak veřejně zasazovaly o zachování neprůhledného systému takzvaných odvodů na dobro a další zájmy svých chlebodárců.

Bylo zřejmé, že situace je neudržitelná, a dnes jsou divoké časy dávno pryč. Postupem let stát i samosprávy herny a kasina stále více a občas až zbytečně tvrdě přiškrcovaly. Počet elektronických videoloterijních terminálů, takzvaných technických her, klesl na necelých 33 tisíc. Starší, „hloupé“ výherní automaty zmizely z trhu úplně s rokem 2017. Nemalou část hráčů přebral kamenným provozovnám rostoucí a složitěji regulovatelný online sektor. A do toho přišel covid. „V roce 2020 jsme měli provozovny zavřené 120 dní, v roce 2021 dokonce 150 dní,“ říká v kanceláři s výhledem na Staroměstské náměstí Pavel Zákravský.

Majitel tuzemské sítě šesti desítek kasin a heren Gelp někdejší eldorádo nezažil. Jednačtyřicetiletý podnikatel tou dobou působil ve facility managementu a telekomunikacích a do nalomeného byznysu s kontroverzní pověstí vstoupil až v roce 2018, tedy v době, kdy už platil současný, přísný zákon o hazardních hrách, provozovatelé standardně odváděli daně a mnoho obcí herny poměrně tvrdě regulovalo až k nulové toleranci. Zákravský sám sebe označuje za čistě byznysového investora druhé generace po první generaci otců zakladatelů z devadesátých let, kteří často neměli problém jít až na hranu zákona a občas i za ni.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit