Jak teče bláto na Marsu

Ve výzkumu se to stává celkem často: nesouhlasíte s něčí teorií, pokusíte se ji vyvrátit, a místo toho ji potvrdíte. Přesně to se stalo i českému vědci Petru Brožovi. Nevěřil teorii o bahenním původu některých marsovských sopek a nakonec díky ní experimentálně dokázal, jak se takové bahno vlastně chová a publikoval o svém „hraní s blátem“ článek v prestižním vědeckém časopise Nature Geoscience. 

„Zjistili jsme, že na Marsu teče bláto jinak než na Zemi – podobně jako láva na Havaji nebo na Islandu,“ shrnuje nová zjištění Brož. Tento výsledek byl překvapením i pro samotného vědce a ukázal, že pouze na základě satelitních snímků nelze určit, zda pozorované útvary na povrchu Marsu vznikly sopečnou činností, nebo bahenní erupcí. 

„Posledních 10 let se věnuji výzkumu Marsu a po tu dobu jsem se často snažil dokázat, že na Marsu nejsou bahenní sopky, ale že se jedná o tradiční sopky vzniklé výstupem magmatu,“ říká. Na povrchu Země totiž bahenní sopky vznikají vzácně, za velmi specifických podmínek. V odborné literatuře ovšem řada vědců navrhovala bahenní vulkanismus jako vysvětlení pro řadu útvarů na povrchu rudé planety. „Jednou jsme se s mým německým kolegou Ernstem Hauberem snažili vyvrátit jednu takovou studii, ale zjistili jsme, že autoři mají nejspíš pravdu a jedná se skutečně o bahenní sopky. A v tu chvíli mě napadlo, že chci vědět, jestli bahno na povrchu Marsu může téci. Hledal jsem v literatuře i se ptal kolegů a kolegyň a zjistil jsem, že to nikdo neví,“ vysvětluje motivaci k výzkumu.