Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Hon na Asiaty. Jak probíhá ruská mobilizace

Ruské úřady se během mobilizace soustředily na migranty ze středoasijských republik, jako je Tádžikistán, Uzbekistán, Turkmenistán. V Rusku je doslova „loví“ v migračních centrech i na ulicích, aby je i násilím donutily ke službě v ruské armádě.

Hon na Asiaty. Jak probíhá ruská mobilizace
Migranti ze středoasijských zemí pracují v Rusku ve stavebnictví, ilustrační foto | Shutterstock.com

Ruská mobilizace připomíná grotesku, frašku, nebo spíše horor, protože se dotýká tisíců lidí, kteří mají bojovat ve válce, se kterou nechtějí mít nic společného. V případě Ruska se do válečné sítě chytily tisíce migrantů, kteří pocházejí z chudých středoasijských republik, jako je Tádžikistán, Uzbekistán, Turkmenistán nebo Kyrgyzstán. 

Že proti Ukrajincům nasazuje Kreml s oblibou různá neruská etnika, vyústilo v polovině října v krvavý incident. Na ruské výcvikové základně v jihoruském Belgorodu postříleli dva útočníci dalších jedenáct nově mobilizovaných vojáků.

Jednalo se o dva Tádžiky, kteří se měli „dobrovolně“ přihlásit ke službě v ruské armádě. Po hádce – údajně kvůli náboženství – spustili palbu a posléze byli sami zastřeleni. Jedním z nich byl čtyřiadvacetiletý Ehson Aminzoda. Jeho bratr Firuz Rádiu Svobodná Evropa vysvětlil, že se nejedná o žádného teroristu, jak jej vylíčila kremelská propaganda, ale o obyčejného pracovního migranta, který posledních sedm měsíců pracoval v moskevské restauraci.

Dokazuje to, že ruský stát násilně mobilizuje i občany z postsovětských středoasijských republik, kteří do Ruska přijeli původně za prací. V zemi jich má podle odhadů pracovat devět milionů a ruské hospodářství je na jejich práci závislé. Zejména sektory, jako je stavebnictví, pohostinství, doprava, úklidové práce, technické služby.

Ochránci práv jsou zavaleni stížnostmi

Ochránci lidských práv v Rusku si stěžují, že jsou zavaleni stížnostmi a žádostmi o pomoc od tisíců migrantů a jejich příbuzných, kteří se „omylem“ přihlásili do ruské armády a byli k tomu donuceni násilím. Ředitelka neziskové organizace Tong Jahoni Valentina Čupiková (původem z Uzbekistánu) uvedla, že až třetina z pěti stovek stížností, které denně dostane od migrantů v Rusku, souvisí s náborem do armády, který neproběhl plně v souladu s ruskou legislativou. 

Často se jedná o případy, kdy byli cizinci donuceni v migračním centru Sacharovo v Moskvě podepsat čtyřicetistránkový dokument o vojenské službě. Jedná se také o migranty, kterým chybí ruské občanství i povolení k pobytu a pod nátlakem podepíší. „V Rusku je teď možné všechno,“ postěžovala si Čupiková. Dochází i k tomu, že jsou migranti odchytáváni přímo na ulicích ruských měst policií. V řadě případů jsou biti do genitálií, aby se podrobili a podepsali přihlášku do armády.

Ruští poslanci nově schválili Putinův dekret, který umožňuje cizím státním příslušníkům získat zjednodušenou cestou ruské občanství výměnou za to, že absolvují roční vojenskou službu. V migračním středisku Sacharovo mladí muži dostávají letáky, které jim slibují mzdu tři tisíce dolarů měsíčně v ruské armádě, i když jsou varováni domácími vládami, že budou uvězněni, pokud budou sloužit v ozbrojených složkách cizího státu. 

Nábor migrantů probíhá i ve věznicích

Ruslan Vachapov z nevládní moskevské organizace Rusko za mřížemi rovněž potvrdil, že obdržel stížnosti o násilném náboru migrantů v ruském Stavropolu, který leží na severním Kavkaze. Vojenští policisté brání migrantům v návratu do vlasti a přesvědčují je o výhodách služby v ruské armádě. Nábor často probíhá i v ruských věznicích, kde jednání není moc přátelské, doplnil ochránce lidských práv v Putinově Rusku. 

Čupiková doplnila, že počet stížností od migrantů od konce září postupně klesá, ale zřejmě to je tím, že Tádžikové, Uzbekové nebo Kyrgyzové po nátlaku ruských úřadů „zmoudřeli“. Organizace také pomohla několika stovkám Středoasijců uprchnout z Ruska krátce po vyhlášení mobilizace.

Absurdnost celé mobilizační mašinerie ilustruje případ kyrgyzského státního příslušníka s dvojím občanstvím. Byl mobilizován, i když trpěl chronickým onemocněním ledvin. Po několika hodinách bez jídla a vody v náborovém centru omdlel a musel být hospitalizován.

I když lékaři potvrdili závažnost jeho zdravotního stavu, představitelé ruské armády trvali na tom, že je schopen vojenské služby a zabavili mu ruský pas. Nyní se i s manželkou skrývá před ruskými úřady. I když Putin v polovině října prohlásil, že Rusko už naverbovalo 220 tisíc mužů a mobilizace končí, migranti jsou stále podle neziskových organizací verbováni do armády, ať už mají ruský pas, nebo ne.