Co s Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání, pro které se vžila zkratka Cermat? To nyní řeší ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík (STAN). Po odvolání ředitelky Michaely Kleňhové chce politik zpřehlednit strukturu organizace a zároveň změnit náplň její práce. Zcela skončit mají například jednotné přijímací zkoušky na střední školy.

„Cermat nenaplňuje očekávání ministerstva školství. Je pomalý v plnění zadaných úkolů. S takto řízenou organizací nelze vybudovat školství pro 21. století.“ S těmito slovy Petr Gazdík odvolal ředitelku Kleňhovou poté, co obdržel zničující závěry kontrolorů ministerstva financí. Inspektoři se na Cermat zaměřili z pohledu hospodaření a transparentnosti financování.

Odhalili rozsáhlé plýtvání veřejnými financemi a závažná manažerská pochybení managementu (viz Miliony v trapu). Podle některých odborníků i politiků je celá instituce zralá na zrušení. Již dříve se tak vyjádřil například bývalý senátor Libor Michálek (za Piráty) nebo Tomáš Feřtek, analytik spolku EDUin. K výmazu Cermatu ze školského systému by se ale klonil i poradce ministra školství, zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl. Samotný Gazdík však nemá úplně jasno.

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání bylo zřízeno zákonem již v roce 2006. Tehdejší ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) při prosazování příslušného zákona argumentovala tím, že stát potřebuje odbornou organizaci, která by jednotně a metodicky správně ověřovala kvalitu vzdělávání napříč jednotlivými stupni školství. Jasným cílem přitom bylo to, aby v budoucnu organizace zajišťovala jednotné státní maturitní zkoušky. Ty český zákon zná již od roku 2004, kvůli průtahům a četným protestům je ale definitivně uvedl v praxi až v roce 2010 ministr školství za Věci veřejné Josef Dobeš. „Jednotná maturitní zkouška bude transparentnější, finančně úspornější. Stát její podobou jasně říká, co se od absolventů středních škol vyžaduje,“ uvedl tehdy Dobeš. Časem se ale mimo státních maturit Cermatu přidaly další povinnosti. Organizuje třeba jednotné přijímací zkoušky na střední školy.

Příliš velký suverén

S tím, jak rostlo množství vykonávaných činností, ale organizace a její zaměstnanci nabývali značného vlivu. „Z Cermatu se stala velmi sebevědomá organizace s vlastní představou, kdo má a nemá být připuštěn ke vzdělávání. Tato organizace se opevnila na pozicích a ustupuje jen pod tvrdým nátlakem,“ napsal v polovině května analytik Tomáš Feřtek ze spolku EDUin pro časopis Respekt. Argumentuje přitom přístupem managementu Cermatu, který v minulosti jen nerad komunikoval s veřejností, a občas dokonce zastával pozici, že čím méně transparentnosti v testování, tím lépe. „Když byla v roce 2011 spuštěna nová podoba maturit včetně společné části postavené na testech, tehdejší ředitel Cermatu Pavel Zelený zcela suverénně tvrdil, že testy a jejich výsledky jsou navždy tajné a veřejnost nemá nárok zjišťovat, co a jakým způsobem bylo testováno,“ připomíná Feřtek. To se změnilo až po nátlaku veřejnosti, který vyslyšela i politická reprezentace, jež organizaci nařídila, co a v jakém rozsahu zveřejňovat. Cermat nyní zpětně zveřejňuje zadání maturitních testů a každoročně se objeví sporné úlohy, které podle odborníků nejsou zadány správně, lze je vyložit nejednoznačně, a proto je možné řešit je způsobem, na který vyhodnocovací archy nepostačují. I to následně slouží ke kritice, že Cermat nevykonává své povinnosti řádně a v dostatečné kvalitě.

Dlouhodobým kritikem Cermatu je Ondřej Šteffl, podnikatel ve školství, jehož organizace Scio organizuje vlastní srovnávací testy pro střední i vysoké školy, a nově poradce ministra Gazdíka. Podle něj se Cermat „utrhl ze řetězu“. Ve svém názoru však není osamocený. Také respektovaný český matematik a konzultant ve vzdělávání Oldřich Botlík tvrdí, že Cermat se postupem času vymkl kontrole. „Ověřený teoretický poznatek říká, že plošné testy významné pro žáky či školy ovlivňují výuku ve školách silněji než třeba osnovy. Je to tedy Cermat, nikoli ministerstvo školství, kdo ve skutečnosti rozhoduje, nač budou učitelé klást ve výuce důraz, a tím získala instituce obrovský význam,“ uvedl dříve pro Seznam Zprávy Botlík. Cermat se podle něj dosud „promlčel“ veškerou kritikou, proto je politický zásah vhodný.

Zatímco Šteffl a Feřtek by ale organizaci nejraději zrušili, Botlík by volil jiné řešení. „Zbývá najít jiné uplatnění pro Cermat, neboť k eliminaci jeho vlivu nestačí pouhé zrušení. Podle Parkinsonových zákonů by bylo zapotřebí nechat strhnout i budovu, v níž sídlí. To nejspíš neprojde, a tak namísto žertovné parkinsonovské destrukce hledejme raději konstruktivní řešení. Cermat by mohl zjišťovat výsledky vzdělávání prostřednictvím reprezentativních výběrových šetření. Ta ničím neohrožují žáky ani školy a stojí pakatel,“ má jasno matematik.

Konec státních přijímaček

Zdá se přitom, že právě touto cestou se vydá ministr Gazdík. Postupem času oseká činnosti zajišťované Cermatem. A kdo ví, třeba jednou nebude tato organizace potřeba vůbec. První vlaštovkou by mohlo být zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, které politik oznámil minulý týden. Přijímačky v současnosti musí povinně absolvovat každý žák, který chce pokračovat na maturitní obor na střední škole. Cermat zajišťuje povinnou jednotnou část z českého jazyka a literatury a matematiky. Pozorný čtenář Hrotu by si mohl vzpomenout, že v čísle 21/2022 si ministerstvo školství testy organizované Cermatem pochvalovalo. „Po několika letech fungování tohoto systému přijímání uchazečů do středního vzdělávání můžeme říci, že se jednotná zkouška jako jednotný prvek, na základě kterého jsou uchazeči přijímáni, vesměs osvědčila a plní svou rozřazovací funkci podle očekávání,“ napsala Hrotu Aneta Lednová, mluvčí resortu.

Po dvou týdnech je ale vše jinak. „Jednotné přijímací zkoušky neplní žádný účel pro stát ani pro studenty,“ řekl pro Seznam Zprávy přímo ministr Petr Gazdík a oznámil, že co nejdříve přijímačky zruší. Místo jednotných státních účelových testů plánuje zavést testování „v uzlových bodech“, které resortní expertní panel naplánoval na pátou a devátou třídu základních škol. Výhodou je podle politika to, že by školy mohly při přijímacích řízeních přihlížet k pokroku žáka. Jak si lze vysvětlit tak zásadní obrat? „Ta původní informace, kterou vám dala moje mluvčí, se nezakládá na pravdě. Hluboce se za to omlouvám. Platí to, co jsem vám řekl já,“ sdělil Gazdík Hrotu, tentokrát už napřímo. Zároveň dodal, že pro avizované zrušení jednotných testů již dojednal politickou podporu ve vládní koalici.

Otázkou je, co bude dál. Budou jednotné přijímačky následovat do zapomnění i často kritizované státní maturity? Skončí celý Cermat? Zatímco maturity prý podle Gazdíka čekají změny (viz Hrot 4/2022), pracovníci ministerské organizace se zatím o místa bát nemusejí. „Cermat je zakotven v legislativě, a tedy by se musel změnit zákon. To nezávisí na rozhodnutí jednoho politika a nejde to udělat jen tak, bez zvážení všech pro a proti. Organizace se však musí stát moderní, rychlou a uznávanou institucí,“ říká politik. Dosáhnout toho chce jmenováním kompetentního ředitele vzešlého z výběrového řízení, digitalizací procesů a zvednutím platů zaměstnanců, aby o práci v Cermatu měli zájem kvalitnější uchazeči. 

Miliony v trapu

Cermat si v roce 2020 prošel hloubkovou kontrolou ministerstva financí. Inspektoři však závěrečnou zprávu předali ministrovi školství Gazdíkovi až v polovině května letošního roku. Problematická byla například zakázka na tiskárny jednotných testů. Za servis tiskáren se zaplatilo víc než za samotné tiskárny. Opravy strojů za jediný rok stály Cermat 24 milionů korun. To je téměř šestinásobek ceny, kterou v roce 2018 zaplatil za nákup tiskáren. Za čtyři roky, kdy smlouva platila, zaplatil Cermat za servis tiskáren a kompletačních linek celkem 96 milionů korun. Další zjištění se týkala uzavírání dohod se stávajícími zaměstnanci. Z kontroly vyplynulo, že 64 z 89 zaměstnanců Cermatu mělo souběžně uzavřené i dohody o provedení práce. Z toho 36 lidí si takto nad rámec platu rozdělilo 5,1 milionu korun. Gazdík po zveřejnění kontrolní zprávy odvolal dosavadní ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou a řízením organizace dočasně pověřil náměstka resortu pro IT a veřejné zakázky Milana Štábla. Kleňhová zjištění inspektorů rozporovala, ti však námitkám nevyhověli.