Čínská odveta za elektromobily: uvalí cla na brandy z EU. Ta se chce bránit

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Celý článek
0

Hrozí válka o ropu? Izraelská odveta Íránu by mohla zamávat s cenami paliv

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Celý článek
0

ČNB hromadí zlato, letos navýšila zásoby už na čtyřnásobek

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Celý článek
0

Gaza něbudět

Pamatujete si ještě tu loňskou paniku? Putin zavřel kohouty, ceny plynu vystřelily na desetinásobek, kdekdo se bál, že budeme v zimě mrznout. Kombinace úspor, posílených dovozů LNG a mimořádně teplé zimy se postarala o to, že se žádná katastrofa neodehrála. Už na jaře přesto zaznívala varování, že zdaleka nemáme vyhráno, že příští zima může být ještě horší. Po dlouhém horkém létě se před pár dny zima připomněla, takže se logicky nabízí otázka: Jak na tom jsme? Budeme mrznout? Nebo se ukáže, že jsme se báli zbytečně? V tématu tohoto čísla týdeníku Hrot jsme to důkladně rozebrali.

V hlavním rozhovoru s Františkem Švejdou z oborového ­klastru CzecHemp se vracíme k tématu regulace psychoaktivních látek, se kterými se tentokrát svezlo i CBD, byť Švejda poukazuje na to, že je „dostatečně prokázáno, že CBD není návykové a nejedná se o psychotropní látku, která by snad nějak ovlivňovala chování a úsudek“.

Velkou část aktuálního vydání jsme opět věnovali událostem v Palestině. Obrázky, které odtamtud přicházejí, jako by ilustrovaly starý vtip: „Putin řekl Evropě: ‚Gaza něbudět.‘ A Bibi Netanjahu to špatně pochopil…“

Tentokrát jsme se však na konflikt podívali z byznysového hlediska. Hned ve dvou materiálech analyzujeme financování Palestinské samosprávy i Hamásu. Věděli jste například, že skoro osmdesát procent peněz dostávají Palestinci ze Západu? Nebo že nejoblíbenějším zdrojem skrytého financování Hamásu je v poslední době ruská kryptoburza Garantex? Víc najdete v nejnovějším Hrotu.

V době uzávěrky tohoto vydání se izraelská armáda stále ještě připravovala na pozemní operaci v Gaze. Všichni o ní mluví jako o nevyhnutelnosti, ale nikomu se do ní nechce. Dokonce i ti největší jestřábi v Izraeli z ní mají hrůzu. A není divu. Izraelské obranné síly už si něco podobného vyzkoušely a dobře vědí, jak hrozné to bude. Násobně horší než bombardování a ostřelování, jehož jsme svědky poslední týden. A úplně nejhorší fáze přijde, až se Izraelci pokusí vyčistit podzemní labyrint chodeb pod Gazou, které Hamásu slouží k plánování, zásobování, skladování zbraní i k útokům na Izrael. Jak píše náš partnerský časopis The Economist, o síti tunelů se ví, že je spletitá a měří stovky kilometrů – a tím to asi tak končí. Aby IDF dokázaly infrastrukturu Hamásu opravdu rozbít, musejí ty tunely najít, zmapovat a zničit. A to potrvá ne týdny, ne měsíce, ale roky. A po celou tu dobu má izraelská armáda okupovat Gazu? Děsivá a nesmírně krvavá představa.

V aktuálním čísle nevynechejte určitě ani analýzu německých zemských voleb, ve kterých ve velkém bodovala Alternativa pro Německo, s lehce provokativní tezí, že německému mainstreamu nakonec nezbude nic jiného než AfD nějak vtáhnout do mocenského soukolí. Mimořádné je i makro z krásné a zubožené Srí Lanky, která si prošla peklem a teď hledá inspiraci, jak se ekonomicky zase postavit na nohy. A pokud vás jen trochu baví přemýšlet o světě v souvislostech, nevynechejte ani esej o věčném střetávání starého a nového a stupiditě kulturních válek.