Shutterstock.com
Fyzioterapie skokově podražily
Od Nového roku si Češi výrazně připlatí za řešení pohybových obtíží
redaktor
Čím dál více Čechů má problémy s vadným držením těla, bolestmi páteře či svalů. Může za to změna životního stylu, kdy manuální a často fyzicky náročnější práci víc a víc vytlačuje práce sedavá, v kanceláři či doma. Spousta lidí bolest tlumí tišicími léky, a když už je příliš limitující, navštíví fyzioterapeuta. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR rehabilitační a fyzikální medicínu ročně využije takřka 2,5 milionu Čechů. Jenže nyní se pacienti musí připravit na to, že při návštěvě odborníka sáhnou hlouběji do kapsy. Fyzioterapie totiž s novým rokem skokově podražila. Nejvíce to dopadlo na lidi, kteří si péči hradí ze svého. Se zvýšenými výdaji ale už počítají také zdravotní pojišťovny.
Tisíce korun navíc
Jana Pospíšilová z Brna pracuje za přepážkou v bance a již několik měsíců ji bolí za krkem. „Zpočátku jsem tomu nevěnovala pozornost, ale časem začala být bolest intenzivnější. Našla jsem si nejbližšího fyzioterapeuta, se kterým poctivě každý týden cvičím. Jenže teď mi oznámil, že místo 800 korun za padesátiminutovou terapii budu od roku 2022 platit 1200 korun. To je měsíčně o 1600 korun víc, což na můj příjem není vůbec málo,“ svěřuje se. Pokud by paní Pospíšilová chtěla ušetřit, mohla by využít i úkonů proplácených z veřejného zdravotního pojištění, pokud by to doporučil lékař. Jenže v takovém případě se na terapii pořádně načeká. „Zkoušela jsem obvolat několik pracovišť v Brně. Nejbližší termín proplácený pojišťovnou mi většinou nabízeli začátkem dubna. Takové čekání mi při bolesti připadá jako úplná věčnost. Takže musím tuto péči i nadále platit ze svého,“ říká Pospíšilová.
Nejde přitom o ojedinělý případ. Na oznámené zdražení fyzioterapie si třeba na sociální síti Facebook a v internetových diskusních fórech stěžují stovky lidí napříč republikou. Z ankety týdeníku Hrot mezi několika fyzioterapeuty vyplynulo, že ceny za terapii se u samoplátců zvedají zhruba o pětinu. Průměrná cena za třicetiminutovou terapii nově činí místo dosavadních 600 korun zhruba 720 korun. Padesátiminutové cvičení pak hlavně ve velkých městech pokořilo hranici tisíce korun.
Zdražuje se všechno
Proč ale dochází k tak razantnímu zdražení? „Reaguje se tak na dynamicky rostoucí ceny, především fixních nákladů rehabilitací i soukromých fyzioterapií, například nájmů. Je ale potřeba si uvědomit, že tento obor se také stále rozvíjí a fyzioterapeuti v rámci udržování standardů a doplňování vědomostí absolvují několik kurzů a seminářů ročně, které v návaznosti na zmíněné rostoucí ceny také šly s cenou nahoru. Zdražením fyzioterapie se tak pokrývají nejen vyšší náklady za energie, ale také udržování kvality služeb pro klienty,“ říká Tomáš Nedoma, šéfredaktor oborového webu SvetFyzioterapie.cz.
Nahoru nejdou jen ceny služeb fyzioterapeutů pro dospělé. Problémy s pohybovým ústrojím mají čím dál častěji i děti. Čekací lhůty „na pojišťovnu“ jsou v tomto případě jen o něco málo kratší, i zde tedy rodiče často volí možnost přímé platby a musí počítat se zdražením.
„Realitou je, že podražuje takřka všechno. Naši zaměstnanci, fyzioterapeuti i další, pomocný personál v důsledku toho požadují zvýšení mezd a my jsme nuceni na to reagovat. Náklady nám ale rostou také v energiích nebo v nájmech. Logickým krokem proto je zdražení našich služeb,“ říká Jan Lorenc, generální ředitel rehabilitačního centra Sarema. To se specializuje rovněž na intenzivní neurorehabilitační léčbu dětí s vážnými pohybovými problémy, například po dětské mozkové obrně či dalších neurologických chorobách. Část péče hradí pojišťovny, řadu velmi nákladných úkonů však platí přímo rodiče. „V našem případě by zdražení mohlo být pro některé rodiče velkým zásahem do rozpočtu. Rozhodli jsme se proto uspořádat dárcovskou sbírku, aby na péči dosáhly děti ze sociálně slabých rodin i po zdražení,“ říká Lorenc.
Nepřiplatí si však jen samoplátci. Fyzioterapie budou stát více i systém veřejného pojištění. Podle údajů Českého statistického úřadu vynaložily pojišťovny na rehabilitační péči v posledním vyhodnoceném roce 2019 celkem 15,9 miliardy korun. V dalších letech se výdaje pravděpodobně zvyšovaly a očekávat to lze i v roce 2022, kdy platná úhradová vyhláška navýšila finanční úhradu za jeden bod výkonu fyzioterapeuta zhruba o pět procent.
Stále bude plno
Oslovení odborníci ale upozorňují, že zvýšení cen fyzioterapií pravděpodobně nijak neovlivní naplněnost kapacit ordinací. Jinými slovy: od Nového roku si sice připlácíme, ale stejně si na péči počkáme. Hlavním důvodem je vedle zhoršujícího se zdravotního stavu Čechů také nedostatečný počet fyzioterapeutů. V Česku připadá na sto tisíc obyvatel 83 fyzioterapeutů. To je o čtvrtinu méně, než činí průměr Evropské unie.
Počet profesionálů však bude růst jen pomalu. Problémem jsou vysoké nároky na profesi. Nestačí totiž speciální kurz jako například u fitness trenéra či výživového poradce, ale je nutné absolvovat minimálně bakalářské vzdělání studijního programu fyzioterapie. Ten lze aktuálně studovat na třinácti vysokých školách, které mají omezenou kapacitu studentů. „Ukazuje se, že bez navyšování kapacit vysokých škol nebude jednoduché plnit stále rostoucí poptávku,“ upozorňuje Nedoma z webu SvetFyzioterapie.cz. Nedostatek fyzioterapeutů vysvětluje náročností tohoto zdravotnického oboru, kdy se klade důraz nejen na teorii, ale také na praxi. „Dalším důležitým faktorem by mohla být optimalizace pracovních podmínek, které by nové i stávající terapeuty udržely v této praxi,“ dodává Nedoma. Zmiňuje především zlepšení platových podmínek, možnost věnovat maximum času klientovi a méně byrokracii a zlepšení komunikace jak mezioborové, tak na pracovišti.
A zase ten covid
Dalším důvodem plných diářů fyzioterapeutů je pandemie covidu-19, konkrétně jeho dopady v podobě takzvaného dlouhého covidu. Aktuálně patří mezi nejvíce vyhledávané typy rehabilitací například plicní, jež jsou určené pro pacienty, kteří onemocnění překonali, nyní ale čelí dlouhodobým následkům. „Dlouhý covid tíží některé pacienty už od první vlny a vyskytuje se napříč variantami viru. Schová se do něj poměrně hodně. Od typických problémů, jako je zhoršený dech i několik měsíců po odeznění příznaků onemocnění či jizvy na plicích, až po únavu a podrážděnost. Spoustu problémů může účinně řešit kvalitní fyzioterapie,“ říká Milan Sova, přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Brno, a dodává, že dlouhým covidem často trpí i mladí lidé, kteří před nákazou žili aktivním a zdravým způsobem života.
„Na základě doporučení lékaře fyzioterapeut zhodnotí dechové stereotypy pacienta, vyšetří si ho a rozhodne, na čem s ním bude pracovat. Kromě deseti lekcí po 25 minutách odborníci doporučují trénovat také doma se speciálními pomůckami, které posilují nádech a výdech,“ přibližuje práci s lidmi s dlouhým covidem Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema. Podle odhadů dlouhým covidem trpí desítky tisíc Čechů.
Rehabilitace a pojišťovna
Základní podmínkou pro úhradu ambulantní fyzioterapeutické péče je, že ji pacientovi předepíše jeho ošetřující lékař na příslušný poukaz na vyšetření/ošetření. Rehabilitaci jsou oprávněni předepsat jak praktičtí lékaři, tak ambulantní specialisté. Uplatnit poukaz lze jen tam, kde má pracoviště uzavřenou smlouvu s vaší pojišťovnou. Hrazeny jsou například reflexní a vazivová masáž, měkké techniky, mobilizace páteře a periferních kloubů, léčebná tělesná výchova, dále je hrazena elektroléčba, magnetoterapie, léčebný ultrazvuk či kineziologické vyšetření. Z koupelí jsou hrazeny vodoléčebné procedury aplikované na končetiny, tedy například vzestupné končetinové koupele, vířivé koupele, střídavé nožní koupele, subakvální masáže nebo střídavé skotské střiky.
Některé výkony, které mohou být poskytovány v rámci ambulantní fyzioterapie, nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Jde například o klasické masáže (celotělová i částečná), rašelinové obklady, masáže pomocí přístrojů, masáže lávovými kameny, perličkové koupele či speciální fyzioterapeutické výkony nespecifikované v Seznamu zdravotních výkonů.