Jaroslav Míl: Komunitní energetika zdraží elektřinu, za energie přitom už teď platíme dvakrát

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek, a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZ a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek, a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZ a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Celý článek
0

Americký výrobce čipů Onsemi investuje v Česku 46 miliard, rozšíří závod v Rožnově

Americký výrobce polovodičů Onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů (cca 46,3 miliardy korun). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde o největší investici v moderní historii Česka.

Americký výrobce polovodičů Onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů (cca 46,3 miliardy korun). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde o největší investici v moderní historii Česka.

Celý článek
0

Dodavatel Applu hlásí průlom v polovodičových bateriích, slibuje znásobení kapacity

Japonská firma TDK tvrdí, že nový materiál umožní prodloužit výdrž drobným elektronickým zařízením. Elektromobily si ještě počkají.

Japonská firma TDK tvrdí, že nový materiál umožní prodloužit výdrž drobným elektronickým zařízením. Elektromobily si ještě počkají.

Celý článek
0

Excelentní Česko. Péče o předčasně narozené děti u nás patří k nejlepším na světě

Mimořádná kvalita, moderní přístrojové vybavení a vysoké nasazení zdravotníků v neonatologické péči mají efekt. Děti u nás umírají jen vzácně. Podle mezinárodního srovnání se v Česku umíme o nedonošená miminka postarat jako málokterý stát napříč světem.

Excelentní Česko. Péče o předčasně narozené děti u nás patří k nejlepším na světě
ilustrační foto | MikeDotta / Shutterstock.com

Smrtnost nedonošených dětí se v Česku dlouhodobě pohybuje pod jedním případem z tisíce narozených miminek. V tomto údaji se podle analýzy projektu Evropa v datech dostalo na čtrnáctou nejlepší příčku z celkem 200 sledovaných států. Například v sousedním Německu jsou na tom hůře: zemřou tu dvě nedonošené děti z tisíce.

Kromě výborného přístrojového vybavení a srdnatých zdravotníků Česko posouvá do světové špičky také změna přístupu k péči o nedonošené děti. Například se dnes dbá na to, aby miminko mělo už od narození přímý kontakt s matkou i otcem. Hovoří se o takzvaném bondingu. Jde o proces, kdy se bezprostředně po porodu utváří vztah mezi maminkou a miminkem, ideálně blízkým kontaktem kůže na kůži.

„To se odráží i v datech. Takzvaný bonding s matkou po porodu několikanásobně zvyšuje odolnost miminka a jeho celkovou imunitu. Například incidence infekcí je o 35–45 procent nižší ve srovnání s tím, když by dítě po porodu k matce přiloženo nebylo,“ sdělila Lucie Žáčková, ředitelka organizace Nedoklubko, která podporuje rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v Česku.

Ne vždy ale může být maminka u novorozence tak často, jak by bylo potřeba, například když se narodí velmi předčasně. V takový moment mohou pomoci digitální technologie. „Třeba v USA už testují aplikaci, která umožňuje komunikovat rodičům s dítětem, a dokonce jim i posílá notifikace o stavu jejich miminka. Ve Fakultní nemocnici Olomouc pak využívají speciální kamerový systém, na který se rodiče mohou napojit a sledovat své dítě, což pomáhá rozvíjet rodičovské kompetence a budovat vztah s dítětem. V apolinářské porodnici v Praze třeba tento systém nemají, nicméně v rámci spolupráce jsme jim poskytli mobilní zařízení, skrze která mohou rodiče se svým potomkem komunikovat. Podle studií tyto metody fungují a například mohou pozitivně ovlivňovat schopnost maminky kojit. Na druhou stranu se vždycky jedná o ‚plán B‘, jelikož fyzický kontakt nic nahradit nemůže,“ říká David Rozenský z T-Mobile Czech Republic, který se podílí na spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v Apolinářské ulici.

Úmrtnost novorozenců v ČR
Evropa v datech

Další dobrou zprávou je, že se tuzemským zdravotníkům daří pomáhat rovněž ženám při porodu a po něm. „V Česku od začátku těhotenství do 42. dne šestinedělí zemře pět ze sta tisíc rodiček. Dá se tak říci, že jsou taková úmrtí u nás vzácností. V porovnání s ostatními zeměmi se jedná o sedmnáctou nejnižší hodnotu ze 37 sledovaných států. Je ale nutné dodat, že v těchto datech není zahrnuta většina rozvojových zemí, kde je situace podstatně horší,“ sdělil Milan Mařík, analytik Evropy v datech. 

Ačkoli si v tomto ukazateli vedeme velmi dobře, stále je prostor pro zlepšení. Nejlepší v odvracení takzvané mateřské úmrtnosti jsou třeba v Estonsku nebo na Islandu, kde v období těhotenství a šestinedělí ze sta tisíc žen nezemřela ani jedna rodička. To však není způsobeno pouze nastavením zdravotnického systému, ale také například jiným životním stylem a zdravím v populaci.

Nejčastěji se děti předčasně rodí v severní Africe. Až 13,4 procenta novorozenců přijde na svět dříve, než by mělo. V Česku se děti předčasně rodí zejména velmi mladým rodičkám anebo naopak těm ve vyšším věku. Zatímco u žen ve věku 25 až 29 let předčasné porody tvoří šest procent z celkových porodů, u rodiček ve věku čtyřicet let a více je to devět procent, a u rodiček ve věku devatenáct let a méně dokonce deset procent, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. 

Dlouhodobý vývoj smrtnosti novorozenců v ČR
Evropa v datech

Za optimální věk pro početí prvního dítěte se u ženy uvádí rozpětí od 20 do 29 let. V tomto rozmezí je nejplodnější a hrozí rovněž menší riziko početí potomka s genetickou vadou či problémového porodu. Naopak po čtyřicítce žena otěhotní zpravidla již jen díky zásahu lékařů prostřednictvím umělého oplodnění. I to je však velmi vzácné – podle statistik je šance na otěhotnění v takovém případě jen zhruba čtyřprocentní.