Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Apoštolové zelené energetiky: Když nebude foukat a svítit, najdeme nové technologie

Zastánci obnovitelných zdrojů věří, že během přechodu na bezuhlíkovou společnost okolo roku 2050 dojde k nalezení nových technologií, které překonají slabinu zdrojů závislých na větru a slunci.

Zastánci obnovitelných zdrojů věří, že během přechodu na bezuhlíkovou společnost okolo roku 2050 dojde k nalezení nových technologií, které překonají slabinu zdrojů závislých na větru a slunci.

Celý článek
0

Excelentní Česko. Péče o předčasně narozené děti u nás patří k nejlepším na světě

Mimořádná kvalita, moderní přístrojové vybavení a vysoké nasazení zdravotníků v neonatologické péči mají efekt. Děti u nás umírají jen vzácně. Podle mezinárodního srovnání se v Česku umíme o nedonošená miminka postarat jako málokterý stát napříč světem.

Excelentní Česko. Péče o předčasně narozené děti u nás patří k nejlepším na světě
ilustrační foto | MikeDotta / Shutterstock.com

Smrtnost nedonošených dětí se v Česku dlouhodobě pohybuje pod jedním případem z tisíce narozených miminek. V tomto údaji se podle analýzy projektu Evropa v datech dostalo na čtrnáctou nejlepší příčku z celkem 200 sledovaných států. Například v sousedním Německu jsou na tom hůře: zemřou tu dvě nedonošené děti z tisíce.

Kromě výborného přístrojového vybavení a srdnatých zdravotníků Česko posouvá do světové špičky také změna přístupu k péči o nedonošené děti. Například se dnes dbá na to, aby miminko mělo už od narození přímý kontakt s matkou i otcem. Hovoří se o takzvaném bondingu. Jde o proces, kdy se bezprostředně po porodu utváří vztah mezi maminkou a miminkem, ideálně blízkým kontaktem kůže na kůži.

„To se odráží i v datech. Takzvaný bonding s matkou po porodu několikanásobně zvyšuje odolnost miminka a jeho celkovou imunitu. Například incidence infekcí je o 35–45 procent nižší ve srovnání s tím, když by dítě po porodu k matce přiloženo nebylo,“ sdělila Lucie Žáčková, ředitelka organizace Nedoklubko, která podporuje rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v Česku.

Ne vždy ale může být maminka u novorozence tak často, jak by bylo potřeba, například když se narodí velmi předčasně. V takový moment mohou pomoci digitální technologie. „Třeba v USA už testují aplikaci, která umožňuje komunikovat rodičům s dítětem, a dokonce jim i posílá notifikace o stavu jejich miminka. Ve Fakultní nemocnici Olomouc pak využívají speciální kamerový systém, na který se rodiče mohou napojit a sledovat své dítě, což pomáhá rozvíjet rodičovské kompetence a budovat vztah s dítětem. V apolinářské porodnici v Praze třeba tento systém nemají, nicméně v rámci spolupráce jsme jim poskytli mobilní zařízení, skrze která mohou rodiče se svým potomkem komunikovat. Podle studií tyto metody fungují a například mohou pozitivně ovlivňovat schopnost maminky kojit. Na druhou stranu se vždycky jedná o ‚plán B‘, jelikož fyzický kontakt nic nahradit nemůže,“ říká David Rozenský z T-Mobile Czech Republic, který se podílí na spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v Apolinářské ulici.

Úmrtnost novorozenců v ČR
Evropa v datech

Další dobrou zprávou je, že se tuzemským zdravotníkům daří pomáhat rovněž ženám při porodu a po něm. „V Česku od začátku těhotenství do 42. dne šestinedělí zemře pět ze sta tisíc rodiček. Dá se tak říci, že jsou taková úmrtí u nás vzácností. V porovnání s ostatními zeměmi se jedná o sedmnáctou nejnižší hodnotu ze 37 sledovaných států. Je ale nutné dodat, že v těchto datech není zahrnuta většina rozvojových zemí, kde je situace podstatně horší,“ sdělil Milan Mařík, analytik Evropy v datech. 

Ačkoli si v tomto ukazateli vedeme velmi dobře, stále je prostor pro zlepšení. Nejlepší v odvracení takzvané mateřské úmrtnosti jsou třeba v Estonsku nebo na Islandu, kde v období těhotenství a šestinedělí ze sta tisíc žen nezemřela ani jedna rodička. To však není způsobeno pouze nastavením zdravotnického systému, ale také například jiným životním stylem a zdravím v populaci.

Nejčastěji se děti předčasně rodí v severní Africe. Až 13,4 procenta novorozenců přijde na svět dříve, než by mělo. V Česku se děti předčasně rodí zejména velmi mladým rodičkám anebo naopak těm ve vyšším věku. Zatímco u žen ve věku 25 až 29 let předčasné porody tvoří šest procent z celkových porodů, u rodiček ve věku čtyřicet let a více je to devět procent, a u rodiček ve věku devatenáct let a méně dokonce deset procent, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. 

Dlouhodobý vývoj smrtnosti novorozenců v ČR
Evropa v datech

Za optimální věk pro početí prvního dítěte se u ženy uvádí rozpětí od 20 do 29 let. V tomto rozmezí je nejplodnější a hrozí rovněž menší riziko početí potomka s genetickou vadou či problémového porodu. Naopak po čtyřicítce žena otěhotní zpravidla již jen díky zásahu lékařů prostřednictvím umělého oplodnění. I to je však velmi vzácné – podle statistik je šance na otěhotnění v takovém případě jen zhruba čtyřprocentní.