Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Auditor v problémech: Čínskou odnož PwC stahuje ke dnu krach realitního obra Evergrande

Firma z takzvané Velké čtyřky globálního poradensko-účetně-auditního byznysu je podepsána pod sekerou zvíci 1,8 bilionu korun.

Firma z takzvané Velké čtyřky globálního poradensko-účetně-auditního byznysu je podepsána pod sekerou zvíci 1,8 bilionu korun.

Celý článek
0

Reportáž: V nevšedním pražském klubu nabízejí sexuální služby robotky. Jedna umí i odmlouvat

Na pražském Smíchově se v jedné z bočních uliček nachází privátní klub, do nějž když člověk vejde, je to jako kdyby se najednou ocitl ve světě podobnému tomu z filmů Blade Runner. V tomto podniku totiž obrazně řečeno nenabízejí služby živé prostitutky, nýbrž umělé a zároveň extrémně realistické panny, z nichž některé už mají blíže k robotům.

Na pražském Smíchově se v jedné z bočních uliček nachází privátní klub, do nějž když člověk vejde, je to jako kdyby se najednou ocitl ve světě podobnému tomu z filmů Blade Runner. V tomto podniku totiž obrazně řečeno nenabízejí služby živé prostitutky, nýbrž umělé a zároveň extrémně realistické panny, z nichž některé už mají blíže k robotům.

Celý článek
0

Evropa obnovuje těžbu hořčíku v Rumunsku. Nechce už být závislá na Číně

Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.

Evropa obnovuje těžbu hořčíku v Rumunsku. Nechce už být závislá na Číně
Hořčík je klíčovou surovinou pro automobilový průmysl | foto Shutterstock.com

Hořčík se používá zejména při výrobě lehkých slitin v automobilovém a leteckém průmyslu a také jako redukční činidlo při výrobě jiných kovů. V rámci celé Evropské unie se ale neprodukuje, takže se musí dovážet z Číny. S tím jak se zhoršují vztahy mezi komunistickou velmocí v Asii se Západem, zejména se Spojenými státy, Evropa hledá řešení, jak se silné závislosti na čínském dovozu kritických surovin zbavit.

Do obnovy těžby chce rumunská společnost Verde Magnesium investovat miliardu dolarů (23,7 miliardy korun). Stojí za ní americký investiční fond Amerocap, který se zaměřuje na investice do energetického a těžařského sektoru. Projekt počítá s oživením nepoužívaného hořčíkového dolu poblíž města Oradea a také s vybudování továrny na zpracování této nerostné suroviny. Součástí investice je rovněž provoz pro recyklaci hliníku.

V současné době se devadesát procent hořčíku dováží z Číny, ale už pandemie covidu-19 ukázala rizika této závislosti. Když se čínská výroba v roce 2022 dočasně kvůli vysokým cenám energií zastavila, musely také evropské automobilky omezovat svojí produkci.

Šéf společnosti Verde Magnesium Bernd Martens, který byl dříve vysokým manažerem v německé automobilce Audi, zdůraznil, že důl a továrna v Rumunsku pomohou splnit cíl Bruselu a snížit závislost na dovozu surovin z Číny. „Evropský průmyslový sektor naléhavě potřebuje spolehlivé dodávky strategických kovů, zejména těch, které mají nižší uhlíkovou stopu než současný dovoz,“ řekl Martens.

Hořčíkový důl v Rumunsku byl uzavřen v roce 2014 a jednalo se o poslední aktivní těžbu v rámci Evropy. Obnovení provozu je naplánováno na rok 2027, důl by měl produkovat až 90 tisíc tun této klíčové suroviny ročně, což znamená zhruba poloviční objem hořčíku, který spotřebují evropští výrobci automobilů a letadel. Společnost doufá, že získá rovněž finanční podporu od Evropské komise.

EU si v rámci zákona o kritických surovinách stanovila ambiciózní cíle. Plánuje vytěžit deset procent spotřeby nerostů v EU a zpracovávat dokonce čtyřicet procent na území Unie. Do roku 2030 by se navíc mělo recyklovat až patnáct procent nerostů, které jsou klíčové pro průmysl, zejména pro energetický a automobilový sektor.

Martens připustil, že společnost ještě musí překonat odpor místních obyvatel a ekologických spolků. V minulosti ekologické skupiny zablokovaly rozjezd zlatého dolu, který chtěla provozovat kanadská skupina Gabriel Resources u vesnice Roșia Montană v Sedmihradsku.