Evropa bez cel, ale se závorami: Ukrajinské agro jako spouštěč napětí

Evropa bez cel, ale se závorami: Ukrajinské agro jako spouštěč napětí

Shutterstock.com

Ukrajinské obilí míří do Evropy. Brusel liberalizuje obchod, střední Evropa protestuje

Evropská unie má nový obchodní pakt s Ukrajinou. Platí od středy. Jenže zatímco v Bruselu se slavnostně mluví o „stabilním rámci pro integraci“, na polích ve střední Evropě to vře. Polsko, Maďarsko a Slovensko dál blokují dovoz ukrajinských zemědělských produktů — a připomínají, že obchodní dohody nejsou jen o clech a paragrafech, ale hlavně o emocích, voličích a domácí politice.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Dohoda přijatá 13. října má nahradit rámec z roku 2016 a nově poskytuje Ukrajině širší bezcelní přístup na evropský trh. Teoreticky jde o krok k hlubší hospodářské integraci, prakticky ale vyvolává napětí. „Snažíme se najít řešení přijatelná pro všechny strany,“ řekla mluvčí Evropské komise Ariana Podestà. Nový rámec má podle ní „zajišťovat stabilní obchodní toky i postupné přibližování k jednotnému trhu“.

Jenže tři státy — Polsko, Maďarsko a Slovensko — se rozhodly, že bruselské sliby jim nestačí. Jednostranně dál zakazují dovoz ukrajinských zemědělských produktů s odkazem na ochranu domácích farmářů.

Dvojnásobný dovoz, dvojnásobný tlak

„Po válce se dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny do EU zdvojnásobil,“ říká Tinatin Akhvlediani z Centra pro evropská politická studia. „Zaznamenali jsme nárůst o 117 % oproti předválečné úrovni.“

Poté, co Rusko zablokovalo černomořské přístavy, zamířily ukrajinské exporty přes pozemní koridory do EU. Tam ale narazily. Místní farmáři cítili tlak a v některých zemích — například v Polsku — se zemědělství stalo tématem voleb. Podle Akhvlediani jde o přehnané obavy: „Tyto produkty šlo bez problému absorbovat.“ Ukrajina totiž vyváží převážně neopracované komodity, které doplňují evropský trh orientovaný na zpracované potraviny.

Brusel a balík dotací

Ačkoli nová dohoda obsahuje ochrannou doložku, která umožňuje v případě ohrožení domácího trhu omezit dovoz, Maďarsko a další sousedé Ukrajiny to považují za nedostatečné. „Brusel chce dávat peníze ukrajinským farmářům. My ale chráníme naše producenty,“ napsal maďarský ministr zemědělství István Nagy.

Zásadní otázkou zůstává, jak se EU postaví k ukrajinské zemědělské kapacitě — 42 milionům hektarů obdělávané půdy. Pokud by Ukrajina vstoupila do EU a začala čerpat dotace v rámci Společné zemědělské politiky (CAP), mohla by zásadně změnit poměry.

„I kdyby se CAP reformoval a zohledňoval produkci místo rozlohy, Ukrajina by si udržela konkurenceschopnost,“ říká Akhvlediani.

Rumunský prezident Nicușor Dan upozorňuje, že Ukrajina zatím nesplňuje evropské standardy v zemědělství. Navrhuje proto, aby měla v této oblasti „speciální status“ a mohla nadále vyvážet mimo EU, zatímco by se v jiných oblastech integrovala plně.