Sesadí Ozempic? Do závodu o miliardové léky na hubnutí vstupuje i Roche

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Celý článek
0

Chudí a zároveň bohatí. Turecko trápí vysoká inflace, bohatství ale roste nejrychleji na světě

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Celý článek
0

Umělá inteligence zvyšuje kreativitu jedince, ale tlumí fantazii skupiny

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Celý článek
0

Esej: Žena na zlatém koni

Lebka z Koněpruských jeskyní je možná vůbec nejstarším nálezem moderního člověka v Evropě. Díky ní víme, že Homo sapiens dokázal Evropu osídlit až na druhý pokus.

Esej: Žena na zlatém koni
ilustrace Vojtěch Velický

V nejhořejší části Koněpruských jeskyní bývala ve středověku penězokazecká dílna. O rozlehlých krápníky a sintry vyzdobených dómech středního patra ovšem nikdo neslyšel až do 14. září 1950. Toho dne se po odstřelu ve stěně Zlatého koníka – jednoho z lomů Králodvorské cementárny – ukázal tmavý otvor, ze kterého vycházel průvan. Brzy poté začal průzkum, přičemž nejtěžším úkolem speleologů bylo proniknout přes zhruba 20 metrů dlouhý zával. „Prokopání bylo neobyčejně obtížné, nebylo kam odstraňovat materiál, práce sama v těsném prostoru vleže, za nouzového osvětlení a při vodě prosakující ze stropů byla vyčerpávající,“ napsal pár měsíců poté časopis Vesmír.

První se skrz zával dokázal proplazit třináctiletý Petr Batík a v polovině listopadu pronikli speleologové do obrovského Proškova dómu. Tady v hromadách žlutohnědé suti napadané kdysi shora objevili – kromě kostí hyen, vlků, lišek, kamzíků, koní, nosorožců, jeskynních medvědů… – zlomky ženské lebky, pro kterou se vžilo označení „Zlatý kůň“ (po stejnojmenném kopci). Vzhledem k pravěkým zvířecím kostem a kamenným nástrojům bylo jasné, že je velmi stará, s jejím datováním byl však nekonečný problém. Nejdřív se její stáří odhadovalo zhruba na 30 tisíc let, což potvrzovaly i stopy po ohlodání od hyen, které ve střední Evropě vymřely zhruba před 24 tisíci roky. Jenže radiokarbonové datování ukázalo „jen“ 15 tisíc let. Byla to záhada a zmatek ještě zvýšil pozoruhodný rozptyl pozdějších pokusů o datování – 27 tisíc, 19 tisíc, 34 tisíc let.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit