Džou in da hauz

Smutně jsem si zavzpomínal, jaký to byl rozdíl, když jsem před osmadvaceti lety pár dní po příjezdu coby student přímo v ulicích Washingtonu sledoval inaugurační průvod Billa Clintona. Akorát ta kombinace jasné oblohy a studeného vzduchu od polárního kruhu, pro kterou se říká, že v zimě je v hlavním městě USA počasí jako na Labradoru, kdežto v létě jako v Jakartě, byla stejná. Šestačtyřicátý prezident Spojených států Joe Biden zdědil totálně rozhašenou Ameriku a svět, v němž Rusko není nový přítel, jemuž pomáháte postavit se na nohy, a Čína není ctižádostivý ekonomický trpaslík, držící se v zahraniční politice při zdi.

Jedna z mála věcí, v nichž bude chtít Bidenova administrativa nepochybně navázat na tu Trumpovu, je krocení internetových technologických titánů. Jejich moc a dominantní postavení koronakrize v loňském roce jen posílila, takže nebudete překvapeni, že je z toho titulní téma tohoto čísla Hrotu.

Už jenom odstřihnutí Donalda Trumpa od sociálních sítí bylo praktickou ukázkou toho, jak dovedou zasáhnout do politiky - a teď ponechme stranou, zda to v rámci potlačování „hate speech“ neměli jejich šéfové udělat už dávno, anebo je to v zájmu zachování svobody projevu nemělo ani napadnout. I na první pohled apolitická hvězda telekonferencí v podobě Zoomu musela řešit delikátní problém, jak udržet čínský a americký trh zároveň a vyhovět úřadům na obou.