Tomáš Turek týdeník HROT
Dva kohouti na šrotišti
Korejský výrobce elektroniky Samsung změnil od ledna recyklační firmu, handrkování o stovky milionů korun může začít.
Na první pohled nemůže být moc nudnějších oborů než sběr a recyklace staré elektroniky a elektrospotřebičů. Ráno objedete sběrná místa, svezete elektroniku, odpoledne ji rozeberete a roztřídíte, vlevo plast, vpravo kovy, dozadu věci do spalovny. Od výrobců inkasujete recyklační poplatek, odečtete náklady na výše uvedenou činnost a zbytek peněz vám zůstane. Jednou za čas uspořádáte osvětovou kampaň a tak stále dokola.
Zdání klame, na českém trhu s recyklací elektroodpadu právě zuří tvrdý boj mezi dvěma největšími konkurenty, společnostmi Rema Systém a Asekol. Ne že by v minulosti byl úplně klid, ale od konce loňského roku situace neustále eskaluje. Tehdy se korejský výrobce a prodejce elektroniky Samsung nedohodl po patnácti letech na dalším pokračování spolupráce se společností Asekol a s účinností od ledna 2020 přešel s exkluzivní smlouvou o sběru a recyklaci svého elektroodpadu ke konkurenční společnosti Rema.
V Asekolu se první měsíce roku nedělo zdánlivě nic (pokud nepočítáme, slušně řečeno, rozladění z odchodu Korejců). Firma nicméně dál pokračovala ve sběru a recyklaci výrobků Samsungu, až na konci července oznámila, že tak činí na své náklady a že s touto „dobročinností“ končí. „Spotřebiče Samsung jsme půl roku sbírali na vlastní náklady, převážně kvůli možnému ekologickému dopadu na města a obce. Dostali jsme se ale na tak vysoké množství odpadu, že je už nejsme schopni financovat z našich zdrojů,“ oznámil tehdy předseda představenstva Asekolu Jan Vrba.
Třetina je Samsungu
Abychom pochopili, o co se Asekol s Remou vlastně tolik přou, musíme si přiblížit, jak funguje byznys s elektroodpadem v Česku. Výrobce elektroniky prodá svoji produkci například internetovému prodejci Alza, v ceně už je započten poplatek za sběr a recyklaci. Alza tento poplatek odvede firmě, se kterou má dotyčný producent smlouvu (tzv. kolektivnímu systému); v případě Samsungu to byl do konce loňského roku Asekol. Alza pak poplatek zpětně naúčtuje spotřebiteli, tedy kupci nového elektrospotřebiče. A na konci jsou všichni spokojeni, kupec má novou elektronickou hračku, Alza neplatí recyklační poplatek ze svého a daný kolektivní systém má peníze na svůj provoz.
V Česku snad nenajdete domácnost, která by neměla alespoň jeden elektrospotřebič od Samsungu, záběr firmy je skutečně velký, od telefonů až po pračky. Proto je také podle odhadů na třetině každoročně sebraného elektroodpadu v Česku napsáno jméno Samsung. Firma do systému sběru a recyklace každoročně přispívá desítkami milionů korun. A tady se nám verze příběhu štěpí.
Podle některých zdrojů týdeníku Hrot vybrala společnost Asekol za patnáct let spolupráce se Samsungem na recyklaci jeho přístrojů zhruba miliardu korun. Ne všechny spotřebiče firmy ale za zmíněné období už skončily na recyklační lince, a tak musela na účtu Asekolu zůstat jistá rezerva, údajně až půl miliardy korun. To aspoň tvrdí skupina kolem Samsungu a Remy.
„Můžeme potvrdit celkovou uhrazenou sumu za 15 let, která rámcové odpovídá,“ sdělil vedoucí zákaznického servisu společnosti Samsung Jan Procházka.
Ten také upozornil, že jeho firma nemůže za současné situace přesně potvrdit, jaká je přesná částka, kterou už Asekol vyčerpal, a kolik financí ještě mělo na účtu zůstat. „Asekol bohužel v této formě taková data nesdílí, nebudeme spekulovat zda účelově, nebo neúmyslně,“ říká Procházka s tím, že je to spíš otázka pro Asekol.
Jak vyplývá z dalších vyjádření Samsungu, pro firmu současný spor nekončí. Naopak bude patrně v dalších měsících eskalovat. Na otázku, zda bude po Asekolu požadovat vrácení peněz, nebo podá kvůli tomu žalobu, Samsung uvedl: „O celé záležitosti bude rokovat vedení firmy a nevylučuje do budoucna obě uvedené možnosti.“
Asekol nechce o něčem podobném ani slyšet. Jeho obchodní ředitel Daniel Šafář v odpovědích, které zaslal týdeníku Hrot tvrdí, že naopak Samsung dluží jeho společnosti řádově desítky milionů korun. A že je bude Asekol vymáhat.
„Uvedenou problematiku chápeme jako reakci subjektu, se kterým byla v tržním prostředí rozvázána spolupráce a který se pokouší za jakoukoli cenu minimalizovat dopady s tím spojené,“ tvrdí generální ředitel Remy David Vandrovec. „Reakce Asekolu je o to překvapivější, že by se mělo jednat o neziskovou aktivitu,“ dodává.
Vysoká citlivost
Současný spor je pro všechny zúčastněné dost vyhrocený a citlivý. O tom mimo jiné svědčí reakce Asekolu. Týdeník Hrot poslal firmě několik otázek, aby se k dané kauze vyjádřila. Autor tohoto článku bohužel skončil v covidové karanténě, a tak osobní setkání v době přípravy textu s vedením firmy nepřipadalo v úvahu. Obchodní ředitel Asekolu Daniel Šafář v úvodu e-mailu, kterým zaslal odpovědi na otázky, rovnou upozornil, že mezi společnostmi Asekol a Rema probíhá tvrdý konkurenční boj: „Tendenční článek by naši společnost výrazně poškodil a mohl by pro nás znamenat výrazné ekonomické škody. Upozorňujeme proto raději touto cestou předem, kdyby vyšel neobjektivní článek, který by manipuloval s fakty nebo by nepoužil naše odpovědi, tak bychom se museli bránit.“ Současně označil formulaci otázek týdeníku Hrot za nešťastnou a navrhl jejich přeformulování. Týdeník Hrot tento návrh neakceptoval, rozhodl se pouze nestranně sepsat dostupné informace, ať si čtenář vybere pravdivou verzi příběhu sám.
Ale zpět k našemu příběhu. Asekol v zaslaných odpovědích tvrdí, že provozuje tzv. průběžný systém financování. Ten funguje tak, že příspěvky vybrané od výrobců v daném roce slouží k financování elektrozařízení, která jsou v daném kalendářním roce sebrána. Nevznikají tak žádné předplacené služby, ale vybrané příspěvky jsou každoročně spotřebovány na recyklaci sebraných spotřebičů. „Z toho důvodu nemůže naše společnost financovat sběr spotřebičů značky Samsung, protože za ně nedostává zaplaceno,“ vysvětlil Šafář. „Je to stejné jako kdybyste si zaplatil mobilní služby u operátora O2 v roce 2019, v roce 2020 přešel k T-Mobilu, kterému byste platil, ale telefonní připojení byste stále požadoval po O2,“ dodal současně.
Asekol podle jeho vyjádření zálohový systém neprovozuje. V rozporu s tímto tvrzením jsou však informace, které má týdeník Hrot k dispozici. Podle nich společnost Asekol provozovala od roku 2005 zálohový systém, tedy vybírala poplatky na tzv. historické elektrozařízení a současně vybírala recyklační poplatky na elektrozařízení nově uváděná na trh. V tomto módu fungoval Asekol ještě v roce 2018. „Podle dostupných indicií přešel Asekol na nový způsob financování (průběžný systém) v roce 2018,“ sdělil dobře informovaný zdroj.
Na fungování systému sběru elektroodpadu a jeho recyklace dohlíží ze své gesce ministerstvo životního prostředí. Podle zmíněného zdroje musí Asekol o přechodu ze zálohového systému na průběžný systém financování resort informovat. Týdeník Hrot zaslal na ministerstvo e-mail s touto doplňující otázkou, do uzávěrky vydání ale odpověď nezískal. Problematice se zcela jistě ještě budeme věnovat.
Víc kompetencí pro ministerstvo
Když jsme u ministerstva životního prostředí. Tamní úředníci, kteří mají na zdárný průběh recyklace a sběru elektroodpadu v Česku dohlížet, jsou z aktuálního dění na trhu dost rozladěni. Částečně i proto, že jejich kompetence kontrolovat a ovlivňovat dění v systému jsou dost omezené. Ty by měla zásadně rozšířit nově navrhovaná legislativa – zákon o výrobcích s ukončenou životností, který má být účinný od ledna příštího roku.
I do legislativy se patrně promítl konkurenční boj. Současná legislativa nereguluje ze strany kolektivního systému možnost poskytování půjček. „Nově navrhovaná legislativa však již tuto možnost přímo zakazuje,“ uvádí Petra Roubíčková z tiskového odboru ministerstva. „Poskytovatel kolektivního systému nesmí jakkoliv zajišťovat dluhy jiných osob a dále nesmí poskytovat z vybraných příspěvků dar, zápůjčku, úvěr či jimi zajistit svůj dluh. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky,“ stojí v návrhu zmíněného zákona.
Tuto pasáž údajně do návrhu zákona prosadili lobbisté společnosti Rema, aby uškodili konkurenčnímu Asekolu. Ten totiž poskytl komerční úvěr společnosti Enviropol. Firma provozuje v Jihlavě nejmodernější závod na zpracování elektroodpadu v Evropě. Na svých webových stránkách uvádí, že díky vlastním inovacím dokáže efektivně využít až 95 procent elektra. Asekol tvrdí, že úvěroval výstavbu továrny Enviropol proto, že v tuzemsku chyběl velkokapacitní závod na recyklaci drobných elektrospotřebičů. A navíc jej prý využívají i další kolektivní systémy Elektrowin a Rema Systém.
Enviropolu se ale zatím moc nedaří. Z finančních výkazů, do kterých měl týdeník Hrot možnost nahlédnout, plyne, že Enviropol nebude s největší pravděpodobností do splatnosti úvěru (na konci roku 2021) schopen splatit potřebnou jistinu. Aktuálně je firma ráda, že stíhá splácet úroky. Možná proto již Asekol před časem vytvořil kvůli úvěru pro Enviropol ve svém účetnictví opravnou položku ve výši 15 milionů korun. Celkově dle dostupných údajů Asekol úvěroval Enviropol částkou ve výši zhruba 300 milionů korun. Půjčka je jištěna zástavou na pozemky, nemovitostmi a technologiemi v plné výši. „Půjčka je řádně splácena dle schváleného platebního kalendáře,“ tvrdí Šafář z Asekolu. A to vše s řádově vyšším úrokem, než jaký v době poskytnutí úvěru nabízely banky.
Přetáhni, co můžeš
Podle informací týdeníku Hrot se mezi Asekolem a Remou aktuálně schyluje k souboji o dalšího významného klienta. Obě strany navíc tvrdí, že se jim daří přetahovat konkurenci zákazníky.
„Pohyb klientů je opačným směrem, tj. klienti odcházejí ze společnosti Rema Systém do KS Asekol. Hlavním důvodem tohoto přechodu je skutečnost, že společnost Rema nedokáže plnit legislativní požadavky pro provozování kolektivního systému a dále aktivní trestní vyšetřování společnosti Rema Systém pro daňové úniky,“ tvrdí Šafář z Asekolu. .
Loni na jaře zasahovali v pražském areálu Remy detektivové ostravské expozitury NCOZ. Údajně v souvislosti s kauzou Propag-Storm, kde měla skupina podnikatelů uměle navyšovat ceny sportovní reklamy a tím snižovat základ daně. Policie si loni na jaře ze zásahu v Remě ale neodnesla žádný podezřelý dokument, nezajistila žádný počítač ani další elektronický datový nosič. Podle vedení Remy ji do kauzy měl uměle namočil Asekol v rámci konkurenčního boje o klienty.
Rema navíc tvrdí, že o žádné významné klienty nepřišla, v roce 2018 ztratila ze své databáze dva klienty a o rok později čtyři. Vždy se prý jednalo o klienty, kteří do kolektivního systému platili desítky tisíc korun ročně. Naopak nových přišla za zmíněné období zhruba stovka.
„Pokud mají být přechody motivovány Asekolem uvedenými problémy, je divné, že nikdo neodchází, naopak k Remě klienti přicházejí. Plnění legislativních požadavků i údajné daňové úniky jsou vykonstruované bubliny, jsme přesvědčeni, že za nimi stojí právě Asekol,“ tvrdí Rema ve svém vyjádření.
Jak je vidět z reakcí obou firem, na trhu se sběrem a recyklací elektrospotřebičů nebude ještě dlouho klid. Boj o klienty, kteří do systému recyklace nasypou každý rok stovky milionů korun bude ještě pořádně ostrý. A pak že je sběr elektroodpadu nuda.
Vyjádření společnosti ASEKOL a.s., IČO: 27373231, se sídlem Československého exilu 2062/8,143 00 Praha 4 (dále jen „ASEKOL“) k článku „Dva kohouti na šrotišti“, který byl dne 5. 10. 2020 uveřejněn v periodiku Hrot:
Dovolujeme si reagovat na tvrzení společnosti REMA Systém, a.s., IČO 64510263, sídlem Praha 4, Budějovická 1667/64, PSČ 14000 (dále jen „REMA“) uvedené v článku „Dva kohouti na šrotišti“, který byl dne 5. 10. 2020 uveřejněn v periodiku Hrot, a to že společnost ASEKOL uměle namočila společnost REMA do kauzy týkající se daňových úniků a stojí za vykonstruováním bublin ohledně této kauzy. Společnost ASEKOL s ohledem na uvedená tvrzení společnosti REMA uvádí, že tato tvrzení jsou zcela nepravdivá a společnost ASEKOL proti společnosti REMA trestné oznámení ani jiný podnět v této věci nepodala.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.
Vadim Fojtík