EU začne regulovat umělou inteligenci. Co všechno zakáže a jaké pokuty firmám hrozí?

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Celý článek
0

Globální IT výpadek ochromil svět. Kolaps zasáhl letiště i banky

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Celý článek
0

Komentář: Přestaňme už řešit dividendy, českou ekonomiku by nakoplo něco úplně jiného

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Celý článek
0

Dědeček to začne, pravnuk ztratí

Dějiny jedné z nejbohatších evropských dynastií s výraznou stopou v českých zemích

Dědeček to začne, pravnuk ztratí
ilustrační foto | Profimedia.cz

„Kdybych tak byl Rothschild, ach, to bych si žil jako pán… Měl bych život sladkej jako med.“ To se zpívá ve slavném muzikálu. Jak se ale žilo skutečným Rothschildům a jak se obecně vyvíjel příběh jejich dynastie? Odpovědi hledá kniha Rothschildové: Lesk a zkáza dynastie. Jejím autorem je Roman Sandgruber, rakouský historik, který působil jako vedoucí Institutu pro sociální a hospodářské dějiny na Univerzitě Johannese Keplera v Linci. Česky mu vyšla kniha Hitlerův otec (Ocelot, 2022), ale dlouhodobě se zaměřuje spíše na problematiku života bohatých lidí. Případně těch úplně nejbohatších. Mimo jiné vydal knihy jako Bittersüße Genüsse. Kulturgeschichte der Genußmittel (Hořkosladké pochoutky. Kulturní historie luxusních potravin) nebo Reich sein: Das mondäne Wien um 1910 (Být bohatý: Mondénní Vídeň kolem roku 1910).

Podobnosti s Buddenbrookovými

Originál recenzovaného díla se jmenuje Rothschild. Glanz und Untergang des Wiener Welthauses, což naznačuje, že se autor soustřeďuje hlavně na jednu větev Rothschildů (to český název poněkud zastírá). Historii rakouské linie tohoto rodu shrnuje jako příběh pohádkového vzestupu z židovského ghetta ve Frankfurtu nad Mohanem na úroveň největšího bankovního domu v habsburské monarchii, pokračující tragickým hospodářským rozvratem v meziválečném období a loupeží ze strany národních socialistů. Podle Sandgrubera se dají jejich osudy připodobnit k trajektorii hrdinů románu Buddenbrookovi od Thomase Manna: „Začne to dědeček, otec to získá, syn to vydělá, vnuk si to užije a pravnuk o to přijde.“ Když Albert Rothschild, příslušník čtvrté generace rodiny Rothschildů, v roce 1911 zemřel, byl považován za nejbohatšího muže Evropy. Jeho celkem šest dospělých dětí „nedokázalo čelit tragédiím 20. století: Rodina přišla téměř o všechno a vymřela v mužské linii“.

Zvláště v 19. století ale Rothschildové financovali státy a války, zakládali továrny a železnice, byli činní jako mecenáši a sběratelé. To všechno se autor ve své knize snaží pozorně sledovat: od jejich vlivu při Vídeňském kongresu přes revoluci v roce 1848 až k velké bankovní krizi v meziválečném období. Stranou nezůstává ani Československo, kde Rothschildové vlastnili nemalé majetky, zvláště panství ve slezských Šilheřovicích, které si po konci první světové války nárokovalo i Polsko. Podle autora se ale Rothschildům jako důvěryhodnější jevil režim s ústředím v Praze než ten polský nebo německý, kterému tehdy hrozila revoluce. Není jasné, jestli se v Paříži nějak přímo projevily intervence Rothschildů, každopádně území připadlo skutečně Československu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit