Komentář: Největší zelená fantasmagorie o vašich radiátorech za stovky miliard

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Celý článek
0

Ruští oligarchové opustili trh se superjachtami, jejich prodej klesl

Prodej luxusních jachet klesl v minulém roce až o čtyřicet procent. Důvodem je stažení ruských zákazníků z trhu po začátku války na Ukrajině.

Prodej luxusních jachet klesl v minulém roce až o čtyřicet procent. Důvodem je stažení ruských zákazníků z trhu po začátku války na Ukrajině.

Celý článek
0

Emun spouští v Česku nový private equity fond. Zaujme správce rodinného majetku, nadace nebo církve

Nový fond GPE se zaměřuje na investice do globálního soukromého kapitálu. Podle společnosti Emun zpřístupní menším investorům příležitosti, které jsou běžně určené pouze pro velké investiční instituce.

Nový fond GPE se zaměřuje na investice do globálního soukromého kapitálu. Podle společnosti Emun zpřístupní menším investorům příležitosti, které jsou běžně určené pouze pro velké investiční instituce.

Celý článek
0

Covidfarkty & comrtvičky

Z nové americké studie plyne, že prodělaný covid zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob. Pravděpodobnost infarktu či mrtvice zvedá o více než padesát procent

Covidfarkty & comrtvičky
Miloš Táborský | foto Martin Pinkas, týdeník HROT

Pandemie covidu-19 je tu s námi už přes dva roky a situace na „bojišti“ se mění každým okamžikem. Velmi kvalitní účinnost očkování a mírnost zatím poslední varianty viru SARS-CoV-2, zvané omikron, jsou nesporně dobré zprávy.

Studie, kterou na začátku února zveřejnil vědecký časopis Nature Medicine, ­ovšem naznačuje, že bychom se optimismem neměli opájet. Ze závěrů studie, která po dobu jednoho roku srovnávala zdravotní stav statisíců covidem nakažených a nenakažených amerických válečných veteránů, plyne, že prodělaná infekce výrazně zvyšuje riziko následných kardiovaskulárních chorob, a to včetně infarktu, mozkové mrtvice či plicní embolie.

Platí to přitom i pro zdravé lidi mladší 65 let, kterých se netýkaly žádné rizikové faktory jako cukrovka, vysoký tlak či obezita. „Nezáleží na tom, jestli jste mladí, nebo staří, nezáleží na tom, jestli jste kouřili, nebo nekouřili,“ říká časopisu Nature spoluautor studie Ziyad Al-Aly z Washingtonské univerzity v St. Louis. A dodává: „Riziko tu je.“ Optimistický není ani závěr studie, který zní: „Vlády a zdravotnické systémy na celém světě by měly být připraveny na to, že pandemie covidu-19 pravděpodobně významně přispěje k nárůstu zátěže kardiovaskulárními chorobami.“

Čísla z veteránské databáze

Nejdřív k tomu, z čeho studie vychází. Její autoři použili data národní zdravotnické databáze ministerstva pro záležitosti veteránů a vybrali z ní záznamy skoro 154 tisíc lidí, kteří prodělali covid-19 a od jejich onemocnění uplynulo třicet dní. Po dobu následujících dvanácti měsíců mezi nimi sledovali výskyt různých kardiovaskulárních chorob a jejich četnost porovnávali se dvěma kontrolními skupinami: „současnou“, do níž bylo zahrnuto přibližně 5,7 milionu veteránů, kteří covid neprodělali, a „historickou“, kterou tvořilo skoro 5,9 milionu zdravotních záznamů veteránů z roku 2017.

Výsledky jsou bohužel přesvědčivé. Pravděpodobnost mozkové mrtvice zvýšilo prodělání covidu o 52 procent, infarktu myokardu o 63 procent, ischemické choroby srdeční (nedostatečné prokrvení srdečního svalu, které může vést k infarktu) o 72 ­procent a zánětů srdce a osrdečníku až o 85 procent.

 

Důvody tohoto nárůstu kardiovaskulárních onemocnění nejsou podle autorů studie v současné době známé a může jich být řada: například přímá infekce buněk srdečního svalu či výstelky cév virem SARS-CoV-2 nebo příliš bouřlivá reakce vlastního imunitního systému. Ze studie každopádně plyne, že čím těžší covid lidé prodělali, tím vyšší pravděpodobnost následných kardiovaskulárních onemocnění mají. Zvýšené riziko se ovšem podle studie týká úplně všech, včetně těch, kteří měli velmi mírný průběh nemoci.

Žádné překvapení

Otázkou samozřejmě je, jak se zvýšený počet postcovidových kardiovaskulárních komplikací projeví v Česku. ­Podle přednosty I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloše Táborského (na snímku) nejde o žádné překvapení a české zdravotnictví se se zvýšeným počtem těchto pacientů dokáže průběžně vyrovnat: „Bez ohledu na tuto studii jsme na to dávno připraveni a systém běží automaticky.“

Česká republika patří, jak říká, k zemím s velmi vyspělým programem screeningu, který podobné komplikace vyhledává, a každý pacient, který ležel v nemocnici „s těžším průběhem covidu, absolvoval důkladnou kardiovaskulární kontrolu“.

Lidé by přesto podle něj měli být ostražití a v případě, že by se u nich po prodělaném covidu objevily komplikace typu dušnosti, nepravidelného srdečního rytmu, bolesti na hrudi či bolesti dolních končetin, měli by se nechat okamžitě vyšetřit. České zdravotnictví je podle Táborského natolik robustní, že zvýšený zájem zvládne.

Zmíněná studie je dlouhodobá, a logicky se proto zabývala pouze následky onemocnění způsobených předchozími variantami viru SARS-CoV-2. Jestli omikron způsobí v dlouhodobém výhledu více, či méně kardiovaskulárních komplikací než předchozí varianty, není zatím jasné. Jeho průběh je však v průměru daleko mírnější, proto by mohlo – pokud budeme poněkud slepě kopírovat jeden ze závěrů studie, že na závažnosti onemocnění covidem záleží – ubýt i těchto komplikací. Doufejme.