Budova Českého rozhlasu
Foto: Luděk / Wikimedia Commons
Vyšší koncesionářský poplatek přinese Českému rozhlasu téměř 200 milionů korun
Díky letošnímu navýšení rozhlasového poplatku získá Český rozhlas do rozpočtu téměř 200 milionů korun navíc. Peníze využije na posílení redakcí, regionální zpravodajství, literárně-dramatickou tvorbu a krizové vysílání. Současně připravuje první Memorandum o veřejné službě, které stanoví, jak má ČRo plnit svou roli poskytovatele nezávislého zpravodajství a kulturního obsahu.
čtk
Český rozhlas (ČRo) po zvýšení koncesionářského poplatku získá letos do rozpočtu navíc 197 milionů korun. Prostředky využije na posílení redakcí, rozvoj regionálního zpravodajství, rozšíření programové nabídky a podporu krizového vysílání. Oznámil to na dnešní tiskové konferenci generální ředitel ČRo René Zavoral. Původní rozpočet bez zvýšení poplatku počítal s výnosem 2,068 miliardy korun.
Nová legislativa, tzv. velká mediální novela, rozšířila okruh poplatníků o 198 100 domácností a 640 tisíc právnických osob a OSVČ, přičemž většina menších subjektů poplatek neplatí. Ze 17 600 právnických osob s více zaměstnanci se zaregistrovalo přibližně deset tisíc. Rozhlasový poplatek se zvýšil o deset korun na 55 korun měsíčně a změnila se definice přijímače, zahrnující i mobilní telefony a počítače s internetem. Novela také zavádí valorizaci poplatku.
Díky vyššímu rozpočtu ČRo posílí investigativní redakci na osm lidí a od příštího roku otevře devátý post zahraničního zpravodaje, se sídlem v jihovýchodní Asii v korejském Soulu. Web iRozhlas posílí regionální zpravodajství, prodlouží on-line poslech literární a dramatické tvorby z jednoho na dva měsíce a posílí nabídku regionálních autorů. ČRo také rozšíří spolupráci se záchrannými složkami pro krizové situace.
Příští týden předloží generální ředitel Radě ČRo ke schválení Memorandum o veřejné službě, které vymezuje rozsah veřejné služby ČRo. Dokument následně podepíše ministr kultury Martin Baxa (ODS). Příprava memoranda zahrnovala veřejnou anketu s účastí 11 453 lidí a více než stovky institucí a kontrolní průzkum na reprezentativním vzorku.
Respondenti si přejí nezávislé a důvěryhodné zpravodajství, kontrolu politických a ekonomických elit, vzdělávací funkci a posílení regionálního vysílání. Téměř polovina očekává široký rozsah produkce, 58 procent chce zachovat stávající rozsah pořadů, 18 procent je pro jeho rozšíření. Digitální služby jsou pro čtyři pětiny stejně hodnotné jako živé vysílání. Literárně-dramatickou tvorbu podporuje 35 procent a regionální obsah chce čtvrtina respondentů.
Podle Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) memorandum ovlivní celé mediální prostředí. Sporné body označila podpis ministra kultury, vymezení rozsahu veřejné služby a netransparentní přípravu dokumentu. Generální ředitel ČRo René Zavoral uvedl, že se další debatě se soukromými provozovateli nebrání.
Memorandum je nový institut zavedený mediální novelou, připravuje ho generální ředitel ČRo, projednává Rada ČRo a po schválení ho podepíše ministr kultury. Má platit pro období 2025–2029 a detailně vymezit, jak Český rozhlas naplňuje veřejnou službu, včetně pravidel a priorit, které zákon či Kodex ČRo nestanovují.
