Česká pošta? Stát by měl hlavně vědět, jakou službu vlastně chce
Jestli někdo potřebuje důkaz, že stát fakt nemá podnikat, těžko hledat lepší příklad, než je Česká pošta a počínání Víta Rakušana
Nejprve loni v létě vyhodil dosavadního ředitele Romana Knapa za to, že se někde sešel s lobbistou Michalem Redlem, známým ze starostenské kauzy Dozimetr. Pak vypsal výběrové řízení na nového ředitele státního podniku, který je několik let v křeči, protože objektivně není schopen poskytovat tak rozsáhlé služby, jaké od něj politici chtějí, za peníze, které mu na to dávají. Nijak překvapivě se kromě vyhozeného ředitele do výběrka nikdo rozumný nepřihlásil.
Tak bylo zrušeno a nyní poštu povede Knapův náměstek Štěpán a bude se vyhlašovat další výběrové řízení, které bude stejně marné, pokud stát neřekne, co vlastně chce. Zda extrémně drahou službu přítomnou v každé vísce a doručující na každou samotu, a bude pak tuto službu dotovat miliardami. Nebo normální doručovací firmu fungující na komerčních principech a poskytující nějaké vyhrazené poštovní služby v rozsahu, v jakém si je stát objedná a zaplatí.
Že otázka stojí přesně takto, bylo jasné mnoha ministrům vnitra před Rakušanem a mělo by to být jasné i jemu. A pokud má tohle být vláda nějaké racionální změny politiky, měl to už rok řešit s odvolaným ředitelem nebo mít už dopředu vybraného manažera s jasným úkolem a nepředvádět tu takové směšné personální tanečky. Jenže politicky nepopulární rozhodnutí, jemuž se zuřivě brání právě lokální politici a starostové už spoustu volebních období, se musí odpracovat, vysvětlit lidem a musí se přijmout i politické náklady. To je ale jiné kafe než věšet na fasádu úřadu obrázky s Putinem.