Češi za doplňky stravy zaplatí nemalé peníze. Špatným užíváním ale finance prakticky hází kanálu
Shutterstock.com, koláž Hrot24
Zdraví
Češi milují doplňky stravy. Ale často moc nevědí, co vlastně polykají
Až osmdesát pět procent Čechů užívá doplňky stravy – pravidelně nebo alespoň občas. V očích veřejnosti fungují jako snadná cesta ke zdraví, prevenci i energii. Ale vědí lidé, jak s těmito přípravky zacházet? Odpověď přinesl průzkum rodinné lékárny Vitalpoint. Češi doplňkům věří, ale často jim nerozumějí.
redaktor
Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly, že hlavní rozdíl mezi léky a doplňky stravy spočívá v jejich účelu: léky léčí, doplňky slouží k prevenci.
Ačkoliv toto vysvětlení není zcela přesné, šlo ze všech nabízených možností o nejbližší realitě. Další desetina lidí vnímá doplňky jen jako podpůrnou terapii. A podobný podíl respondentů věří, že rozdíl je v původu. Tedy že doplňky jsou čistě přírodní, zatímco léky chemické.
Tento mýtus však vyvrací lékárnice Hana Chudobová z Vitalpointu: „Doplňky stravy mohou být čistě přírodního původu, ale stejně tak se vyrábějí synteticky. To ale neznamená, že jsou škodlivé – často jde o identické kopie látek, které se vyskytují v přírodě. Například většina vitamínu C dostupného na trhu je vyráběna synteticky.“
Důvěra v účinnost doplňků je v české populaci silná – osmdesát pět procent lidí věří, že fungují. Čtyři z deseti však upozorňují, že záleží na důvěryhodnosti výrobce.
Dalších dvacet osm procent lidí přisuzuje účinnost konkrétním látkám, nikoliv značce. A dvanáct procent se domnívá, že všechny doplňky a vitamíny fungují stejně. To ale podle Chudobové nemusí odpovídat skutečnosti.
„Doplňky stravy nepodléhají přísnému posouzení ani při vstupu na trh, ani v průběhu své dostupnosti. Neposuzuje je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), ale pouze se registrují na ministerstvu zdravotnictví. Na trhu je tedy řada přípravků s velmi diskutabilní účinností, což si uvědomuje i EU, a proto odpovědně přistupuje k dovoleným zdravotním tvrzením u této kategorie přípravků,“ vysvětluje.
Navíc, jak upozorňuje, se doplňky běžně prodávají i v drogeriích nebo supermarketech: „Kde chybí odborné poradenství. I když jsou obecně bezpečné, mohou být v kombinaci s některými léky rizikové. Proto doporučuji kupovat je výhradně v lékárně. Zákazník tu získá nejen kvalitní produkt, ale i profesionální radu.“
Užívání podle sebe? Chyba
Jen necelá polovina Čechů se domnívá, že je nutné řídit se příbalovým letákem a radou odborníka. Druhá polovina s tím nesouhlasí nebo to považuje za zbytečné. Téměř čtyřicet dva procent respondentů věří, že některé doplňky lze bez obav kombinovat s léky předepsanými lékařem.
„To vše poukazuje na nízké povědomí o možných rizicích spojených s nesprávným užíváním včetně kombinování doplňků stravy s léky,“ upozorňuje Chudobová.
Doplňky se liší i podle toho, zda jsou vhodné pro dlouhodobé nebo jen krátkodobé užívání. Většina lidí si to uvědomuje – více než padesát devět procent –, ale devět procent se stále domnívá, že dlouhodobé užívání je vhodné u všech doplňků. Což je mylný a potenciálně nebezpečný předpoklad.
Při výběru konkrétního přípravku Češi nejčastěji sledují obsah vitaminů a živin (čtyřicet procent), jen třicet procent lidí uvádí vstřebatelnost účinných látek a přibližně stejný podíl zkoumá i přítomnost přídavných látek. Ty přitom často rozhodují o tom, jak efektivní doplněk skutečně bude.
„U každého přípravku by měli zákazníci při nákupu sledovat dvě klíčové základní vlastnosti. První z nich je vysoká vstřebatelnost, která zajistí dobrou využitelnost tělem. Platí, že když je vstřebatelnost vysoká, bude mít doplněk stravy vysokou účinnost. Druhým faktorem je vhodné složení a technologické zpracování bez zbytečných aditiv, která se často přidávají kvůli chuti, vzhledu nebo prodloužení trvanlivosti – typickými příklady jsou sladidla, barviva či konzervanty,“ popisuje Chudobová.
I citrusový džus může účinnost srazit
Chyby děláme i při skladování. Jen čtyři z deseti respondentů vědí, že doplňky stravy by měly být uchovávány na suchém, tmavém místě se stálou teplotou. Naopak více než pět procent lidí je skladuje v koupelně nebo kuchyni – tedy v prostředí s vyšší vlhkostí a kolísáním teploty, které přípravkům nesvědčí.
Téměř pětina lidí si navíc myslí, že doplňky lze bez problému zapíjet jakýmikoli nealkoholickými nápoji. Jenže i to může ovlivnit účinnost.
„Stravovací návyky mohou účinek konkrétního doplňku významně ovlivnit. Například káva nebo citrusové nápoje mohou vstřebávání některých látek snižovat. Vitamíny rozpustné v tucích by se zase měly užívat s jídly obsahujícími tuky. Důležitá je i denní doba užívání,“ doplňuje Chudobová.
Poměrně dobře si respondenti vedli v otázce regulace. Jen sedmnáct procent chybně uvedlo, že doplňky stravy musí schvalovat SÚKL. Faktem zůstává, že v Česku zůstává odpovědnost za informovanost především na samotných uživatelích.
