Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Evropské supermarkety začaly aktivně bojovat proti odlesňování v Jižní Americe. V některých zemích přestávají prodávat výrobky z hovězího masa s jihoamerickým původem
Evropské supermarkety se rozhodly, že svou obchodní politiku spojí s klimatickou výchovou a přestanou zákazníkům nabízet brazilské nebo rovnou jihoamerické hovězí maso. Reagují na zprávu americké neziskové organizace Mighty Earth a brazilské Repórter Brasil, že rozsah kácení lesů v Amazonii, ale i v jiných částech země je od roku 2005 rekordní. Na vykácených plochách vznikají pastviny pro dobytek. Řada řetězců chce potrestat největšího zpracovatele a producenta masa, brazilskou firmu JBS. Denně poráží 35 tisíc kusů skotu jen v Brazílii.
Mezi aktivistickými firmami je britský Sainsbury’s, řetězec Lidl v Nizozemsku a nizozemský Ahold Delhaize (v Česku společnost působí pod obchodní značkou marketů Albert). Firmy oznámily, že přestanou prodávat brazilské hovězí maso a výrobky skupiny JBS. Chtějí tím protestovat proti politice „brazilského Trumpa“ Jaira Bolsonara. Zákaz má vstoupit v platnost v následujících týdnech. K bojkotu se přihlásila i belgická pobočka Carrefouru a francouzský řetězec Auchan.
„Myslím, že se jedná o významný moment,“ pochvaluje si korporátní aktivismus řetězců ředitel pro Evropu v Mighty Earth Nico Muzi. Doufá, že se pod tlakem veřejného mínění – zejména v západní a severní Evropě – přidají i ostatní řetězce v Evropě. Podle neziskového sektoru mají na odlesňování největší prospěch právě producenti hovězího, firmy JBS a Minerva. Kromě Amazonie se hovoří o poškozování savany Cerrado a mokřadů Pantanal.
Nejradikálněji se k problému odlesňování postavil Lidl v Nizozemsku, který počínaje rokem 2022 přestane prodávat veškeré hovězí maso a výrobky z něj z celé Jižní Ameriky. „Vzhledem k riziku odlesňování spojeného s hovězím masem jihoamerického původu jsme se rozhodli hledat alternativní zdroje. Výsledkem je, že od ledna 2022 nebudeme v našem stálém sortimentu prodávat hovězí maso s jihoamerickým původem,“ vysvětlila společnost. Německé řetězce jsou nicméně neziskovým sektorem kritizovány, že se k bojkotu jihoamerického masa nepřipojily.
Podle brazilských novinářů si masný gigant JBS kupuje krávy přes prostředníky pocházející z území, kde došlo k ilegálnímu kácení pralesů. Neprůhledný systém přirovnávají k praní špinavých peněz ve formě hovězího masa. Muzi doufá, že tento krok donutí hlavně brazilské producenty masa brát téma odlesňování vážně.
Vedení JBS se brání tvrzením, že nakupuje skot jen od prověřených farmářů a na deforestaci se nepodílí. Společnost už měla zablokovat na čtrnáct tisíc dodavatelů, kteří porušují její interní předpisy. Firma ale připustila, že je náročné sledovat původ skotu, pokud se mezi farmáři přeprodává. Od roku 2025 by pomocí technologie blockchain měl být dodavatelský řetězec úplně transparentní.
Ochránci přírody tvrdí, že už nyní existuje dostatek technických možností včetně satelitních snímků a lokalizace pomocí GPS, aby skot nepocházel z území, které bylo nedávno odlesněno. Závisí to pouze na odhodlání vedení firem, zda chtějí často nelegální kácení jihoamerických pralesů zastavit. Až osmdesát procent půdy, jež při mýcení lesů vzniká, je přeměněno na pastviny pro dobytek.
Brazilská kosmická agentura INPE uvedla, že se tempo odlesňování v největší jihoamerické ekonomice mezi loňským srpnem a letošním červencem meziročně zvýšilo o 22 procent a byla vykácena plocha o rozloze 13 235 kilometrů čtverečních, což je asi šestina rozlohy Česka. Brazílie se na klimatickém summitu v Glasgow přitom zavázala ukončit odlesňování do roku 2030. Evropská komise již dříve připravila návrh na omezení dovozu sójových bobů, palmového oleje a hovězího masa ze zemí, kde dochází ke kácení pralesů.
