Sesadí Ozempic? Do závodu o miliardové léky na hubnutí vstupuje i Roche

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Celý článek
0

Chudí a zároveň bohatí. Turecko trápí vysoká inflace, bohatství ale roste nejrychleji na světě

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Celý článek
0

Umělá inteligence zvyšuje kreativitu jedince, ale tlumí fantazii skupiny

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Celý článek
0

Bavoři se loučí s posledním reaktorem. Prodloužení životnosti propásli

Bavorská vláda doufala, že by poslední atomová elektrárna na jejím území mohla dodávat do sítě elektřinu i po konci tohoto roku. Konečné stanovisko nepadlo, ale kvůli schvalovacím termínům se prodloužení provozu nestihne.

Bavoři se loučí s posledním reaktorem. Prodloužení životnosti propásli
Poslední jaderný zdroj v Bavorsku, elektrárna Isar 2, má skončit na konci roku | foto Shutterstock.com

Bavorská vláda odporuje spolkové vládě v Berlíně a nechce se ke konci roku vzdát svého posledního jaderného zdroje – druhého bloku v elektrárně Isar, jež leží nedaleko Landshutu. Blok má instalovaný výkon 1485 megawattů. Bavorský ministr hospodářství a energetiky Hubert Aiwanger před několika dny opět vyzval k prodloužení životnosti elektrárny, jež vyrábí elektřinu od roku 1988. 

Ředitel elektrárny Carsten Müller nicméně už v polovině května v bavorském parlamentu zdůraznil, že případné prodloužení provozu musí být vyjednáno a schváleno do konce května, jinak bude odstavení zdroje „nevratné“. Zejména Zelení jsou v německé vládě proti tomu, aby se životnost posledních tří reaktorů v Německu prodlužovala. A nejsou tomu nakloněni ani samotní provozovatelé, kteří už s termínem ukončení výroby elektřiny dlouhodobě počítají. 

Deník Süddeutsche Zeitung napsal, že by bavorská vláda měla „přestat brečet“ nad koncem jádra a spíše se zaměřit na konstruktivní řešení, jak energetické potřeby bohatého a průmyslového státu vyřešit po konci tohoto roku. „Místo toho, aby Aiwanger čelil faktům, šel poslední květnový den do parlamentu a opakoval požadavek, aby byla zachována jaderná energie alespoň do jara 2023,“ uvedl deník. 

Spolková vláda nicméně už odpověděla Bavorsku, že prodloužení provozu není možné z právních, technických a organizačních důvodů. Mnichov ale poukazuje na vlastní odborný posudek TÜV a bavorského ministerstva životního prostředí, jež považuje prodloužení výroby elektřiny v reaktoru za možné. 

Nemáme strategii po konci jádra

Aiwanger, jenž je členem strany Svobodní voliči, obvinil Berlín, že nemá připravenou strategii pro dodávky energie po ukončení provozu jaderných elektráren. Energetická politika Německa mu připomíná chůzi po laně bez záchranné sítě. 

Politik by nicméně měl podle německého levicově orientovaného deníku, který se vydává od roku 1945 v Mnichově, spíš napnout síly na budování nových kapacit obnovitelných zdrojů, zejména větrné energie, a zjednodušit místní legislativu pro stavbu nových zdrojů. 

Bavorsko není jediným regionem, který se nechce smířit s ukončením jaderné kapitoly německé energetiky. Stejné hlasy se ozývají také v Sasku. Místní premiér Michael Kretschmer z CDU vzkázal centrální vládě, že její povinností je zajištění bezpečnosti energetických dodávek v celém Německu. 

Platí to podle něj i pro zajištění dodávek zemního plynu a ropy, pokud se ukončí dovoz z Ruska. Konzervativní politik se obává navyšování cen elektřiny pro podniky i domácnosti. Vyzval spolkového ministra hospodářství a energetiky Roberta Habecka ze Zelených, aby do konce roku vyjednal takové podmínky, které zajistí, že v Německu nedojde k recesi kvůli nedostatku nebo vysokým cenám energií.

Varuje před scénářem, že ukončení dodávek ropy z Ruska povede ke konci roku k dramatickému zdražení pohonných hmot. Také z tohoto důvodu by měly zůstat v provozu jaderné zdroje, aby měla země alespoň něco v záloze.

Původně se předpokládalo, že jejich výpadek nahradí nové plynové elektrárny, které se ale nestavějí. Výstavba obnovitelných zdrojů také zaostává za původními plány. Nejpravděpodobnějším scénářem je, že v novém roce bude muset Německo zapojit staré uhelné elektrárny.