Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Celý článek
0

Jestli chceme zachránit zdravou krajinu pro naše děti, musíme začít hned

Třicet miliard ročně na to, aby se našim dětem žilo stejně příjemně jako nám, je nic, říká rektor České zemědělské univerzity, profesor Petr Sklenička.

Jestli chceme zachránit zdravou krajinu pro naše děti, musíme začít hned
Petr Sklenička | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Oblast Amálie nezůstane jedinou chytrou krajinou v zemi. Česká zemědělská univerzita se svými partnery chystá další: například lesní nebo potěžební. „Firmy o to mají zájem. Už jen proto, aby si zajistily vodu pro svou produkci,“ říká rektor zemědělské univerzity Petr Sklenička.

Jak bude vypadat krajina za padesát let?

To záleží na nás, jak se k ní budeme chovat. Pokud převážně macešsky jako doposud, může vypadat podobně, jako když dneska přijedete do španělského vnitrozemí. Byl jsem tam jednou v březnu, viděl jsem úplně vyschlá koryta potoků, celá krajina měla šedou barvu. U nás ji máme pořád ještě zelenou. Až změní barvu na šedou, bude to signál, že už je to hodně špatně a že už to nepůjde jen tak vrátit zpátky. Udržet to, co máme, je zatím relativně jednoduché.

Je opravdu zapotřebí budovat chytré krajiny, jako je ta na Amálii? Copak nevíme, jak přírodu na dopady klimatické změny adaptovat? Stát například každoročně dotuje vznik nových jezírek nebo mokřadů.

Když mluvíme o potřebě adaptovat českou krajinu na klimatickou změnu, pokaždé tvrdím, že nevíme jak. Máte pravdu, že se vracejí mokřady nebo rybníky. Ale jednak jsou ty prvky strašně poddimenzované a jednak děláme jednotlivá opatření tak, že jeden rybník postavíme u Chebu, další u Ústí nad Labem, pak vytvoříme nový mokřad u Českého Krumlova. Když jsme bojovali s pandemií covidu-19, taky nikoho nenapadlo, že v Chebu budou lidé nosit roušky, v Hradci Králové se budou očkovat a v Praze všechno zavřeme. Nebylo by to systémové. A totéž platí pro krajinu: neumíme ji zatím systémově adaptovat. Systém předpokládá vzájemné propojení jednotlivých prvků, jejich součinnost. A má to i finanční význam: když vzájemně propojím jednotlivá opatření, udělám více muziky za méně peněz. Tentýž prvek může sloužit jako protierozní, protipovodňový a v případě sucha může zase vracet vodu do krajiny.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit