Že Fiala nenechá zemi levičákům a populistům? S tak vysokým veřejným dluhem je to vtip
V nejnovější epizodě Hrotcastu hovoří ekonomická novinářka Markéta Malá o vládních opatřeních a jejich dopadech na veřejné finance. Podrobně rozebírá důsledky konsolidačního balíčku a zklamání pravicových voličů. Jak vláda Petra Fialy naplňuje své sliby?
Uplynulé volby nebyly dobrou vizitkou pro strany vládní koalice. Premiér po nich odvolal z vlády pirátského ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a prohlásil, že zemi nenechá levičákům a populistům | koláž Hrot 24 / Shutterstock / Piráti / Berenika Slánská
Premiér Petr Fiala po krajských volbách oznámil, že má jasnou představu o tom, co je potřeba udělat, aby přesvědčil voliče, že jeho vláda plní své sliby a pracuje pro ně. „Nemíním odevzdat naši zemi levici a populistům,“ napsal na sociální síť X.
Podle ekonomické novinářky Echo24 Markéty Malé je toto heslo vzhledem k výkonu vlády značně diskutabilní. „Petr Fiala zastává konzervativní rétoriku, ale mnohé jeho kroky vypadají spíše jako přizpůsobení levicovému stylu vládnutí,“ říká Malá v nejnovějším Hrotcastu, který si můžete pustit na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.
Vláda Petra Fialy, která nastoupila po covidové pandemii a ve stínu vysokého státního dluhu, stála před obtížným úkolem stabilizace veřejných financí. K tomu navíc přispěla energetická krize a inflace, která v roce 2022 dosáhla rekordních 18 až 19 procent. Odpovědí vlády byly plošné podpůrné programy, včetně zastropování cen energií.
Že Fiala nenechá zemi levičákům a populistům? S tak vysokým veřejným dluhem je to vtip
Tento krok, nezbytný k ochraně domácností, však vytvořil další tlak na státní rozpočet. „Konsolidační balíček přinesl úsporu 150 miliard na jeden rok, ale vláda žádný dlouhodobý plán nenabízí,“ doplňuje Malá.
Série opatření z května 2023 navíc kýžené řešení nepřinesla. Jak už bylo řečeno, vláda oznámila úspory ve výši 150 miliard korun na rok, mnozí to však považovali za nedostatečné. Zároveň došlo ke zvýšení daňové zátěže, zejména pro živnostníky a zaměstnance.
Malá podotýká, že Fiala a jeho kabinet byli zvoleni s nadějí, že prosadí konzervativní politiku zaměřenou na nižší daně a úspory ve veřejných financích. Místo toho ale vláda podlehla tlaku na zvýšení daní a zavádění plošných sociálních programů.
„Pravicoví voliči, kteří očekávali menší zásahy státu a nižší daně, jsou dnes nejspíš zklamaní,“ uzavírá ekonomická novinářka.
Jsou tedy opatření dosavadní vládní koalice pravicová, nebo levicová? Jak měl kabinet řešit pocovidovou krizi? Přijdou razantní škrty na výdajové straně státního rozpočtu? A jsou naše dluhy jen odloženými daněmi, které stejně jednou zaplatíme? Pustťe si nový Hrotcast na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.
