Česko, potažmo celou Evropu, čeká dokonalá bouře. Souběh několika negativních jevů – covidu, rostoucích životních nákladů, války a očekávaného hospodářského propadu – nevyhnutelně dolehne na celou ekonomiku, a tedy i na zdravotní pojišťovny. „Hlavním úkolem nadcházejících měsíců bude dostat pod kontrolu jak příjmy, tak výdaje, aby to odpovídalo možnostem systému. V opačném případě bude mít české zdravotnictví velký problém,“ říká šéf VoZP Josef Diessl.

Dopady bude mít tato změna určitě, otázkou je jejich míra. Obávám se, že nepůjde o izolovaný negativní vliv na financování zdravotní péče. Vedle už zmíněného snížení plateb ze strany státu mám obavy o celkové příjmy pocházející od ostatních plátců. To souvisí s očekávaným poklesem ekonomiky, o inflačních vlivech a cenách energií ani nemluvě. Nečekají nás rozhodně lehké časy. V každém případě se snížení platby za státem hrazené pojištěnce z dosavadních 1967 korun na 1487 korun musí nutně projevit.

To je také jediný argument, který jsem slyšel, a i ten je zavádějící. Jedná se o úspory z let minulých, kdy ekonomika rostla a příjmy od plátců byly nadstandardní. Pojišťovny spořily na horší časy. Nyní existuje reálný předpoklad, že se tyto rezervy do konce roku významně vyčerpají, a výhled není rozhodně dobrý. Lze očekávat pokles ekonomiky, a tím i celkových příjmů od ostatních plátců, k tomu si připočtěte inflační tlak, celkové zdražování vstupů a už dnes jsme si téměř jisti, že covid-19 ještě neřekl poslední slovo. Hrozí, že v příštím roce žádné rezervy nebudou nebo budou minimální.

Z pohledu predikcí a plánování příjmů samozřejmě ano. I když základna k valorizaci plateb ve výši 1900 korun od roku 2023 nedosahuje ani dosavadní úrovně plateb. Nyní ale řešíme akutní problém úhrad za zdravotní péči v příštím roce a zatím nejsme s největšími poskytovateli péče dohodnuti. Osobně se domnívám, že už navrhované navýšení úhrad ze strany pojišťoven o čtyři procenta je absolutním maximem, co si zdravotní pojišťovny za nastávající situace mohou dovolit. A některé už si nemohou dovolit ani to.

Tomu všemu rozumím. Jednání o úhradách ve stínu inflační vlny a dopadů dalších ­geopolitických problémů byla – a ještě budou – mimořádně složitá. Zrovna u lůžkových zařízení je ale situace zvláštní v tom, že naše údaje hovoří o miliardách navíc, které tato zařízení inkasovala v minulých dvou letech v souvislosti s pokrytím covidové pandemie. Pro razantní navýšení není podle nás u lůžkových zařízení důvod.

To je logické a pochopitelné, ale naše poznatky a zveřejňovaná ekonomická data hovoří jinak. Pokud mám být konkrétní, pak v období 2020 až 2021, tedy v průběhu pandemie covidu-19, dostala zařízení lůžkové péče zaplaceno více, než byly skutečné náklady. Syndrom spojený s pandemií, že jsme často zůstali zavření doma, pracovali méně nebo vůbec, a přitom dostávali stejně, nebo dokonce více peněz, se přenesl i do českého zdravotnictví. A teď nehovořím o zdravotnících stojících opravdu v první linii a zachraňujících životy covidem zasažených pacientů. Vliv příplatků za covidové pacienty a další vládou přiznané kompenzace ale vedly ke stavu, kdy nemocnice dostaly více peněz, než bylo potřeba, a ty jim už zůstaly.

Čtrnácti největším nemocnicím zřizovaným ministerstvem zdravotnictví se za zmiňované pandemické období zvýšily zůstatky na účtech téměř o deset miliard korun… Za celý segment lůžkové péče činí odhady tohoto „zisku“ kolem dvaceti miliard. Pokud ještě zůstaneme u těchto čtrnácti největších nemocnic, tak ve srovnání roku 2019 a roku 2021 získaly tyto nemocnice o 36 procent peněz navíc, z 84 miliard až na 114 miliard korun. Jsou to z velké části peníze navíc, tedy nad skutečné výdaje těchto zařízení. A tyto mimořádné příjmy bylo možné financovat díky výrazně navýšené platbě státu za takzvané státní pojištěnce. Ta se, jak bylo řečeno v úvodu, výrazně snižuje. Není tedy nezbytné dávat peníze tam, kde evidentně jsou. Navíc, není to ani otázka chtění nebo ochoty, ale hlavně toho, co si systém může dovolit. Zodpovědně tvrdím, že čtyři procenta jsou hraniční pro možnosti systému a zdravotních pojišťoven.

V mnoha ohledech budeme čelit bezprecedentní situaci. Odborníci hovoří o dokonalé bouři, což je podle nich situace, kdy se sejde několik negativních jevů najednou, a dopady jsou tak horší a ničivější než obvykle. Nevím, ale je pravda, že ceny energií, inflační vlna, která ještě nedosáhla vrcholu, očekávaný ekonomický propad, situace na Ukrajině a další negativní tendence budou mít dopad na očekávané příjmy od plátců pojistného, stát nevyjímaje. Zdravotní pojišťovny použijí pro zklidnění situace ve zbytku letošního roku a v prvním pololetí roku příštího své rezervy vzniklé v minulosti. Ale hlavním úkolem nadcházejících měsíců bude dostat pod kontrolu jak příjmy, tak výdaje, aby to odpovídalo možnostem systému. V opačném případě bude mít české zdravotnictví velký problém.