Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Zásobníky plynu v Evropě jsou plné. Firmy ho skladují na Ukrajině

Skladovací kapacity plynu v Evropské unii jsou před zimou naplněny na více než 99 procent. Další plyn už Evropa nepojme, a tak firmy zvažují jeho skladování na Ukrajině.

Zásobníky plynu v Evropě jsou plné. Firmy ho skladují na Ukrajině
Zásobníky plynu (ilustrační foto) | Profimedia.cz

Z údajů asociace plynárenských operátorů Gas Infrastructure Europe (GIE) vyplývá, že je Evropa na nadcházející topnou sezonu dobře připravena. Zásobníky jsou v průměru plné na 99,6 procenta, což v letech před útokem Ruska na Ukrajinu nebývalo zvykem. V případě Česka se jedná o zásoby ve výši 44,6 terawatthodiny (zásobníky jsou plné na 99,3 procenta) s tím, že podle GIE je roční celková spotřeba země 84,8 terawatthodiny plynu. 

Znamená to překročení původního plánu Bruselu, který chtěl, aby měly členské státy k 1. listopadu zásobníky plné na devadesát procent. K tomu došlo už během srpna. Pomohlo horké léto a nezvykle vysoké teploty během září a října, ale také nižší poptávka. 

Riziko nedostatku plynu je malé

„Riziko nedostatku plynu v Evropě je pro letošní zimu nízké s výjimkou velkých neplánovaných výpadků dodávek nebo dlouhých a silných mrazů, které by zasáhly Evropu a Asii současně,“ řekla specialistka na evropský trh s plynem Natasha Fieldingová z britské společnosti Argus Media. Dodala, že Evropa je na nadcházející měsíce dobře připravena. 

I proto stále více evropských firem podle deníku Financial Times zvažuje možnost, že budou další dodávky plynu skladovat na ukrajinském území, a to nehledě na skutečnost, že se země stala loni v únoru obětí ruské agrese. Některé české a slovenské společnosti začaly podle Reuters ukrajinské plynové sklady využívat už letos v srpnu.

Důvodem tohoto počínání je skutečnost, že Ukrajina je celosvětově na třetím místě v kapacitě skladování plynu a její zásobníky jsou největší v Evropě. Některé země si kromě toho dlouhodobě platí tankery určené pro transport LNG (zkapalněný zemní plyn), které mohou sloužit jako dodatečné „plovoucí zásobníky“. 

 

Ochrana proti kolísání ceny

Analytici upozorňují na to, že Evropa potřebuje rozšiřovat kapacity pro ukládání zemního plynu, jež mohou sloužit jako ochrana proti náhlým výkyvům cen. Vyšší závislost na dodávkách LNG navíc činí celý plynárenský systém zranitelnějším, než je tomu u tradičních dodávek formou plynovodů. 

Ukrajinské skladovací kapacity mohou být alternativou, i když je země ve válečném konfliktu. Ukrajinský Naftogaz, který zásobníky provozuje, totiž požaduje nízké skladovací poplatky, a tento plyn je navíc osvobozen od placení dovozních cel zeměmi EU. Dodejme, že většina zásobníků je umístěna na západě Ukrajiny, tedy daleko od fronty. 

Generální ředitel ukrajinského státního Naftogazu Oleksij Černyšov prohlásil, že evropské firmy podstupují běžné komerční riziko, pokud plyn uloží na Ukrajině. Pravda ovšem je, že letos už bylo při ruských útocích poškozeno 128 plynových zařízení, což Naftogaz vysvětluje tím, že žádné z nich nebylo uloženo hluboko pod zemí. Celkem má Ukrajina k dispozici jedenáct zásobníků a skladovací kapacity loni využívalo 27 různých zemí. 

Naftogaz uvedl, že celkové kapacity zásobníků dosahují výše 293 terawatthodin (třicet miliard kubických metrů), z nichž třetinu, tedy zhruba sto terawatthodin, může poskytnout partnerům z EU. Evropští partneři dosud využívají 19,5 terawatthodiny (dvě miliardy metrů krychlových). 

Cena plynu v nizozemském virtuálním uzlu TTF (určuje cenu plynu pro evropský trh) je nyní na stejné úrovni jako před napadením Ukrajiny Ruskem v únoru 2022. Kontrakt s dodávkou plynu na prosinec se prodává za 46 eur za megawatthodinu. Den před začátkem ruské „speciální vojenské operace“ se prodával za úplně stejnou cenu.