Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

V boji proti ruským agresorům na Ukrajině pomáhají drony z Prahy

Jednou z výhod bezpilotních systémů české společnosti Primoco UAV je to, že jsou pro protivzdušnou obranu nepřítele prakticky neviditelné. A řídicí centrum je možné umístit třeba do obyčejné dodávky.

V boji proti ruským agresorům na Ukrajině pomáhají drony z Prahy
Dron Primoco UAV | foto Primoco UAV (publikováno se svolením)

Když firma Primoco UAV, která vyrábí v pražském Radotíně bezpilotní systémy, začínala před osmi lety se svou produkcí, prodala třeba šest letounů ročně. Letos jich bude okolo padesáti a příští rok už zhruba sto. Byznysu se středně velkými drony výrazně napomohla válka na Ukrajině, kde mimochodem pražské stroje také létají. Firma je ale vyváží rovněž do dalších evropských zemí, ale i na Blízký východ, do Asie nebo do Afriky.

„Většina zákazníků si řekla, že už není na co čekat. Měli jsme sice hodně poptávek, ale většina zájemců nepodepsala kontrakt. Potřebovali jsme to protrhnout, což se nakonec stalo. Věřil jsem od počátku, že se to nakonec podaří. Teď je náš růst skutečně obrovský,“ říká v rozhovoru pro týdeník Hrot většinový majitel firmy Ladislav Semetkovský.

Volba vyrábět právě bezpilotní prostředky padla v roce 2014. O rok později vzlétl z letiště v jihočeských Tchořovicích první prototyp dronu s rozpětím bezmála pět metrů a s označením One 100. „V civilní sféře tehdy ve světě nic takového neexistovalo,“ vzpomíná Semetkovský, který se současně zbavil svých předchozích mediálních a softwarových podnikatelských aktivit.

Jeho firmě se podařilo vyvinout skutečně špičkový stroj. „Turecké drony Bayraktar mají životnost osm až deset letů do sestřelu. My jsme o první letadlo přišli teprve před několika týdny po roce a půl provozu,“ říká Semetkovský. I tak to byla spíše náhoda, že se ruské protivzdušné obraně podařilo český stroj „sundat“. Pro radary jsou prakticky nezaměřitelné a nepřijdou si na ně ani rušičky GPS signálu, což je běžný prostředek elektronického boje. 

„Naše letadlo dokáže létat i bez GPS, protože má vlastní navigační systém. Létáme pořád a velmi přesně,“ tvrdí Semetkovský. K bojovým akcím ale české drony neslouží. „Naše drony zbraňové systémy nevozí, dokonce se k tomu i naši zákazníci zavazují,“ říká Semetkovský. I tak je tento sofistikovaný vojenský prostředek pro ukrajinskou armádu mimořádně cenný. Když je zapotřebí zaměřit nepřátelské postavení, musíte ho v první řadě nalézt – a k tomu jsou vhodné právě i „nenápadné“ drony.

Ukrajina si ovšem nekupuje české bezpilotní prostředky napřímo, ale přes Lucembursko, Nizozemsko a Německo. „Ukrajinci sice projevili o naše bezpilotní systémy zájem, ale peníze vždy dorazí z těchto tří zemí,“ dodává Semetkovský.

Podrobnosti o českých dronech se dočtete v aktuálním vydání týdeníku Hrot.