Čau lidi, nechte se testovat! Variace na Babišovo zvolání, zhruba stejně příjemné a chytlavé jako kvílení Alzáka, mohla tentokrát dávat smysl. Když premiér v červnu absolvoval v Masarykově onkologickém ústavu 3,5hodinové vyšetření, nechal se slyšet, že „musíme lidi trochu vystrašit“. Tentokrát se nejednalo o papalášskou manýru, předvolební agitku ani pózování před kamerami, jaké někdy premiér předváděl při tiskovkách na začátku pandemie. Každý den v Česku zemře na rakovinu 72 lidí, tedy v průměru každých dvacet minut jeden.

Rakovina je největší zdravotní strašák současnosti. Proto docela překvapí, kolik Čechů kašle na možnost nechat se otestovat – a tím nemoc včas podchytit a zabránit fatálním následkům. Paradoxně jsou to ti, kteří patří do nejrizikovější skupiny.

Pozvánky na testy

Pravidelné preventivní prohlídky považují onkologové za jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak objevit nádor v jeho raném vývoji, kdy je největší pravděpodobnost pacientova úplného uzdravení. Právě díky prevenci se podaří odhalit tisíce nádorů.

V Česku existují tři organizované programy zaměřené na vyhledání onkologických onemocnění v časném stadiu. Prvním je screening nádorů prsů, který je určen pro ženy nad 45 let, druhým je screening nádorů děložního hrdla (nad 15 let) a třetím je screening nádorů tlustého střeva a konečníku pro lidi starší 50 let. Všechny tyto osoby mají vyšetření zdarma.

A právě na tyto kontroly významná část lidí vůbec nedorazí, byť jim zdravotní pojišťovny pošlou osobní dopis. Jen v letech 2014 až 2018 rozeslaly 1,7 milionu pozvánek na screening karcinomu prsu, 1,9 milionu na screening karcinomu děložního hrdla a 4,6 milionu na screening nádorů tlustého střeva. Pokud klient nezareaguje, jsou pozvánky posílány opakovaně. Po prvním dopisu dorazí dvacet až třicet procent pozvaných, pak už je to ovšem výrazně horší – například na čtvrtou pozvánku reaguje méně než pět procent obeslaných.

„Bohužel stále existuje masa lidí, kteří dostanou třikrát po sobě pozvánku na screening a hodí ji do koše. Zdá se, že tu je část populace, která zřejmě karcinom dostat chce,“ říká Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Z informací ministerstva zdravotnictví vyplývá, že screeningy absolvuje přibližně polovina rizikové populace, horší je to u nádoru tlustého střeva a konečníku, který přitom lékaři každý rok diagnostikují u více než 7600 lidí, přičemž 3400 pacientů ročně umírá. Nejde ovšem jen o tento typ rakoviny. Podle dlouhodobých statistik onemocní rakovinou v průběhu svého života každý třetí obyvatel České republiky. Kupříkladu nádor prsu – nejčastější rakovinové onemocnění u českých žen – je každoročně odhalen u takřka 15 tisíc pacientek.

Odborníci by rádi dosáhli toho, aby se pravidelně nechalo testovat aspoň osmdesát procent lidí v rizikovém věku. „Určitá část populace odmítá jít na jakékoli preventivní vyšetření,“ tvrdí ministerstvo zdravotnictví. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací Ladislava Duška bude vždycky zhruba 20 procent lidí, kteří na screening nepůjdou. „Ale na těch osmdesát procent bychom se dostat mohli,“ dodal.

Podle Duška by vedle osvěty mohlo pomoci, kdyby se například zavedlo vyšší zdravotní pojištění pro ty, kdo by na dopisy od zdravotních pojišťoven nereagovali. Nebo naopak zavést finanční bonus pro osoby, které na testy pravidelně docházejí. Jenže to by se nejprve musely změnit příslušné zákony.

Nabité čekárny

Lidé, kteří ještě nedosáhli rizikového věku, si mohou na nádorové testy také dojít, ale musí si za ně zaplatit. O taková vyšetření je značný zájem. Například v Masarykově onkologickém ústavu v Brně jsou nyní první volné termíny až na jaře 2021, byť je to do určité míry způsobeno koronavirovým nouzovým stavem, kdy se tyto testy neprováděly. „Dvěma ambulancemi preventivní onkologie projde ročně zhruba tři tisíce klientů,“ říká mluvčí Masarykova onkologického ústavu v Brně Zuzana Joukalová.

Ústav nabízí vyšetření na svých internetových stránkách s poměrně dramatickým úvodem: „Rakovinou v ČR onemocní každých šest minut jeden člověk. Rakovina si nevybírá a může potkat i vás nebo vaše blízké.“ Ústav dále uvádí, že servis a pojištění auta vyjde ročně na deset tisíc korun, pojištění a údržba domácnosti na sedm tisíc a prodloužení života (komplexní onkologická prohlídka) jen na 6500 korun. „Prohlídkami ústav určitě nezbohatne. Náklady včetně zajištění personálu jsou téměř stejně vysoké jako výnosy,“ řekla mluvčí Joukalová.

Ve Fakultní nemocnici Plzeň je takový zájem o preventivní onkologická vyšetření, že tu musí kapacitu zdvojnásobit. „Dosud se prováděly tři dny v týdnu, přičemž v průměru se uskutečnily čtyři prohlídky týdně. Teď od září navyšujeme kapacity na čtyři prohlídky v úterý, tři ve středu a dvě až tři ve čtvrtek,“ sdělila mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. Ženy za vyšetření zaplatí 6260 korun, muži 6560 korun. Také v Medicínském centru Praha dlouhodobě roste zájem o preventivní prohlídky. Ročně zde provedou desítky onkologických vyšetření. „Jistě tomu napomáhá snadná dostupnost informací, zvýšený zájem o zdravý životní styl nebo množství mediálních kampaní zaměřených na civilizační a onkologická onemocnění,“ domnívá se Radek Klubal, vedoucí lékař centra.

Na preventivní onkologické kontroly přispívá například Všeobecná zdravotní pojišťovna. Částka až tři tisíce korun je určená pro klienty od 35 let, kteří toto vyšetření podstoupí ve spolupracujících pracovištích. Jen letos do poloviny srpna vyplatila pojišťovna 774 zájemcům více než 2,3 milionu korun. S VZP spolupracuje například pražská Thomayerova nemocnice, kde za rok provedou přibližně 500 takových prohlídek. „Nejvíce kontrol děláme pro zaměstnance firem, s nimiž má naše nemocnice smlouvu. Mají to jako benefit pro své zaměstnance,“ řekl Tomáš Büchler, přednosta tamní onkologické kliniky. Dodal, že vyšetřují rovněž individuální zájemce. „Většinou jsou to lidé v produktivním věku, často mezi pětatřiceti a pětačtyřiceti lety, s vysokoškolským vzděláním a ze středních nebo vyšších příjmových skupin. Jsou to lidé zvyklí pečovat o své zdraví. Často jde o zdravé sportovce a nekuřáky,“ uvedl Büchler.

Díry v systému

Ačkoli onkologické testy nejsou stoprocentní, například u rakoviny tlustého střeva a konečníku se v poslední dekádě podařilo podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha snížit úmrtnost o více než třicet procent. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací Ladislava Duška samotný program na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku od svého zavedení v roce 2006 zabránil deseti tisícům případů rakoviny.

Přes pozitivní čísla se ovšem objevují zprávy o různých chybách a mezerách v systému. Letos na jaře se o ně podělila například Petra Svobodová, koordinátorka projektu Aliance žen s rakovinou prsu Bellis, který je určen pro ženy mladší 45 let: „Bylo mi čerstvých 29 let, když jsem si jednoho pátečního večera náhodou v prsu nahmátla bouličku. Hned v pondělí jsem zašla ke svému gynekologovi. Ten mě se slovy, že to v mém věku určitě není nic vážného, chtěl poslat domů. Trvala jsem ale na vyšetření, a tak mě nakonec poslal do mamologické poradny. Po ultrazvuku a následné biopsii mi paní doktorka sdělila, že jde bohužel o agresivní karcinom prsu.“

Stoprocentní jistotu naneštěstí nedá ani dobrovolná a z vlastního placená prevence. U sedmadvacetileté Denisy neodhalily rakovinu děložního čípku ani pravidelné preventivní prohlídky. Mladé ženě nepomohlo dokonce ani očkování proti HPV viru, který nádor způsobuje. Standardní cytologické vyšetření, na které chodila, není tak přesné jako modernější HPV DNA test, a očkování zase není účinné proti všem typům HPV viru.

Denisa se rozhodla navštívit svého lékaře a nečekat na další termín preventivní prohlídky po opakovaných zdravotních potížích. „Měla jsem krvácení, občas mě pobolívalo břicho, menstruace nebyla pravidelná, tak jsem si řekla, že je čas navštívit gynekologa. Naštěstí jsem přišla včas,“ svěřila se mladá žena. Posléze prodělala dvě náročné operace a zdá se, že je z nejhoršího venku. „Když se nemoc do dvou let nevrátí, měla bych být teoreticky opět zdravá,“ dodala.

To, že pravidelné kontroly u ní neodhalily vážnou nemoc, není až tak výjimečné. Testy nejsou stoprocentní. „Ano, může se to stát,“ připouští Tomáš Büchler, přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Thomayerově nemocnici. „Preventivní prohlídka obsahuje cílená vyšetření, jejichž výsledky mohou a také nemusejí ukázat přítomnost nádoru. Některé typy nádorů se na těchto vyšetřeních neprojeví, hlavně v počátečním stadiu.“ Medicína podle Büchlera zatím nemá k dispozici tak dokonalé metody, aby spolehlivě vyloučila přítomnost všech typů nádorů.

„Stoprocentní garanci vám skutečně nikdo nedá,“ potvrzuje Zuzana Joukalová z Masarykova onkologického ústavu v Brně. „Ale je vysoké procento pravděpodobnosti, že člověk, který naší prohlídkou projde, je zdravý,“ uklidňuje.