Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Mezinárodní kyberteroristé si našli nový cíl: zdroje pitné vody

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Celý článek
0

Rusko se bude mstít Západu. Plánuje znárodnit veškerá „nepřátelská“ aktiva

Země G7 chtějí ruská zmrazená zahraniční aktiva ve výši 300 miliard dolarů využít na obnovu Ukrajiny. Kreml naopak hrozí, že Západu zabaví veškerý zbývající majetek v Rusku.

Rusko se bude mstít Západu. Plánuje znárodnit veškerá „nepřátelská“ aktiva
Ruský diktátor Putin vyhrožuje Západu, že zabaví veškerá aktiva západních firem. | foto Shutterstock.com

Pokud nejsilnější ekonomiky světa G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA a zástupci EU) zmrazí zahraniční aktiva ruské centrální banky ve výši 300 miliard dolarů, pak Kreml přistoupí k odvetným krokům a totéž udělá se západními aktivy v Rusku. S tímto ruským „závazkem“ přišel mluvčí ruského diktátora Dmitrij Peskov.

Podle ruské státní tiskové agentury RIA se Putinova federace nebude zdráhat zabavovat, jinými slovy znárodňovat, majetek, který na ruském území ještě patří západním státům a jejich firmám. Podle ruských zdrojů mají přímé investice zemí G7, Austrálie a Švýcarska hodnotu nejméně 288 miliard dolarů. Navíc by se částka mohla navýšit o finanční prostředky obyvatel „nepřátelských zemí“, kteří drží v ruských bankách v přepočtu další jednotky miliard dolarů.

Je to tedy dostatek prostředků na to, aby si Rusko kompenzovalo případné zmrazení majetku ruské centrální banky v zahraničí. Jak ale upozornil server Business Insider, ruská čísla nelze nezávisle ověřit.

Putinovo Rusko operuje následujícími čísly. Pokud by přistoupilo k zabavování majetku, bolelo by to nejvíce země Evropské unie. Celkem mají firmy unijních států aktiva v Rusku v objemu 223,3 miliardy dolarů. Na Kypr, kde žije velké množství Rusů a mají také kyperské pasy, připadá 98,3 miliardy dolarů. Na druhém místě je Nizozemsko (to zase platí za globální daňový ráj), jež má v Rusku aktiva v objemu 50,1 miliardy dolarů. Následuje Německo (17,3 miliardy dolarů), Francie (16,6 miliardy dolarů) a Itálie (12,9 miliardy dolarů).

Významným investorem je rovněž Švýcarsko s aktivy 28,5 miliardy dolarů. Na americké firmy připadá 9,6 miliardy dolarů, na Spojené království 18,9 miliardy. Kanada by mohla přijít o 2,9 miliardy dolarů, Japonsko o 4,6 miliardy.

Iniciativa západních spojenců Ukrajiny Putina a jeho věrchušku doslova rozzuřila. Myšlenku, že by zahraniční ruská aktiva byla použita na obnovu válkou zdevastované Ukrajiny, označil Peskov za „přímou krádež“.

Na druhou stranu, na Západě panují obavy, jakým způsobem legalizovat zabavení aktiv ruské centrální banky, jež má v zahraničních trezorech. Část odborníků na mezinárodní právo varuje před tím, že by bezprecedentní krok Západu mohl podkopat důvěru v globální finanční systém. A v konečném důsledku by to mohlo u řady investorů, zejména v Asii, podkopat důvěru v americkou i evropskou měnu, jež pro řadu států slouží jako rezervní měna.

Kreml zase už nyní fakticky blokuje odchod západních společností z ruského trhu. Pokud jej schválí, musí se západní firmy smířit se značnými ztrátami. Podmínky, které jsou výhodné pro ruskou stranu, určuje osobně ruský diktátor, napsaly na konci loňského roku The New York Times.