Putinovy lživé počty. Rusové rozhodně nepředhonili Němce v paritě kupní síly
Ruský diktátor neumí počítat. Nebo spíš před březnovými volbami bohapustě lže. Vyšší HDP než Rusko má i Česká republika, Rumunsko a Guyana.
Vladimir Putin, ilustrační foto | Shutterstock.com
Návštěva ruského vůdce Putina ve vzdáleném Chabarovsku na Dálném východě je součástí jeho formální předvolební kampaně. V březnu bude nepochybně opět zvolen na dalších šest let prezidentem největší země světa. Při setkání s chabarovskými podnikateli chtěl diktátor přítomné oslnit zprávou o tom, v jak skvělé kondici se nachází ruská ekonomika.
Vytasil tedy čísla, která vypadají na první pohled působivě, rozhodně ale nejsou pravdivá. Například tvrzení, že v paritě kupní síly jeho říše už překonala ekonomicky a průmyslově mnohem vyspělejší Německo, a je tak nejsilnější ekonomikou v Evropě a pátou nejsilnější na světě.
Použil přitom „kouzelnou“ metriku parity kupní síly (PPP), která zohledňuje koupěschopnost obyvatel jednotlivých států na domácím trhu a umožňuje přesněji srovnávat jejich ekonomickou sílu. Přesto ale ruská ekonomika ani zdaleka na německou nestačí.
Řečí tvrdých čísel Světové banky je to následovně: ruský HDP na hlavu zohledněný paritou kupní síly činil v roce 2022 36 308 dolarů. V případě Německa to bylo 63 522 dolarů, tedy téměř dvojnásobek. Pro srovnání lze uvést, že český HDP dosahuje výše 49 195 dolarů a je stále před Ruskem výrazně napřed.
V případě celkového žebříčku zemí pak Rusko rozhodně nezaujímá pátou pozici na světě. Německo je až na dvacátém místě, Česko na třicátém sedmém a Rusko se krčí na osmapadesátém místě. Před ním se umístily státy, jako je Rumunsko, Chorvatsko, Panama, Portoriko, Guyana. Na první příčce trůní Lucembursko se 140 616 dolary.
Je nicméně pravda, že z pohledu růstu HDP zvládá Rusko ekonomické sankce (zatím) dobře. Ve třetím kvartálu loňského roku rostla tamní ekonomika o 5,5 procenta, o čemž si může celá Evropská unie včetně Česka nechat jenom zdát. Je to ale dáno tím, že veškerá ruská výroba přešla fakticky na válečnou produkci a ve velkém vyrábí zbraně a munici pro armádu.
Problém je ale v tom, že se tím ruská ekonomika přehřívá, což vede k obrovským inflačním tlakům na celou ekonomiku. I proto musela šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová v prosinci zvýšit úrokovou sazbu na šestnáct procent. Přitom ještě v polovině loňského roku to nebylo ani osm procent.
