Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Co mají společného ostravská raketa a vaření v Africe? Sahel se topí v kouři

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Celý článek
0

Prověrky Pavlových kandidátů neustanou, říká senátorka Marvanová

Prezident Petr Pavel před týdnem vůbec poprvé narazil v Senátu se svým kandidátem na ústavního soudce. Volba Pavla Simona skončila fiaskem, když pro něj z 81 senátorů hlasovalo jen 23. „Prezident Pavel musí počítat s tím, že jeho nominace budeme prověřovat i nadále,“ říká senátorka Hana Kordová Marvanová.

Prověrky Pavlových kandidátů neustanou, říká senátorka Marvanová
Hana Kordová Marvanová | Tomáš Novák, týdeník Hrot

Podle nezávislé senátorky zvolené za uskupení Spolu však hned dvě nominace generála Pavla na ústavní soudce neodpovídaly tomu, co se od nich očekává – konkrétně šlo o Roberta Fremra, který nakonec kandidaturu vzdal, a Senátem odmítnutého Simona. Hlava státu si postěžovala, že Senát a média jeho kandidáty lustrují až příliš. „Je to úloha Senátu a budeme to dělat i nadále,“ vzkazuje však na Hrad Kordová.

V Senátu nedávno prezident obhajoval svého kandidáta na ústavního soudce Simona. Nakonec neuspěl. Jak jako právnička a senátorka tuto nominaci hodnotíte?

Začnu trochu obecně: podle ústavy patří mezi významné pravomoci prezidenta jmenování soudců Ústavního soudu. K tomu jmenování potřebuje prezident souhlas Senátu, a proto se tomu jako senátoři důkladně věnujeme. Nyní se bude téměř celý Ústavní soud měnit. Je velmi důležité, aby se ústavními soudci staly nezpochybnitelné osobnosti, které budou klást ústavnost a ochranu základních práv a svobod nad ostatní zájmy, protože Ústavní soud tvoří klíčovou pojistku právního státu. Toto je základ, abyste pochopil přístup senátorů a vůbec význam Senátu v celé záležitosti.

A konkrétně. U nominace pana doktora Simona se objevilo několik vážných výhrad, a to jednak pokud jde o jeho možné porušování zákona o soudech a soudcích tím, že provozoval podnikatelskou činnost, což je u soudců zakázáno. Zároveň z hlediska svého hodnotového ukotvení podle mého názoru nesplňuje to, co by měl splňovat ústavní soudce. Pan doktor Simon je reprezentantem té části justice, která dává přednost formalistnímu pozitivistickému pojetí práva. Zabývá se agendou odškodňování lidí za nezákonný či nesprávný postup státu a prosazuje nižší míru odškodňování, než je tomu doposud. Podle mého názoru je však třeba v právním státu trvat na objektivní odpovědnosti státu, pokud jednotlivce poškodí například justice nezákonným trestním stíháním. Proto jsem byla k jeho nominaci kritická.

Prezident vyjádřil znepokojení, že jeho kandidáti jsou velmi hloubkově prověřováni, více než kandidáti předchozích prezidentů. Jak se k tomuto povzdechu hlavy státu stavíte?

V prvé řadě bych ráda zdůraznila, že si v Senátu vážíme toho, že prezident přichází osobně zdůvodnit nominace kandidátů na soudce Ústavního soudu. Nicméně jeho vystoupení na minulé schůzi, kde vyjádřil nesouhlas s důkladným projednáváním kandidátů, mě opravdu překvapilo. Já naopak považuji důkladnou diskusi o kandidátech na ústavní soudce za velmi důležitou a za povinnost, kterou má podle ústavy Senát, který společně s prezidentem nese odpovědnost za to, jaké osobnosti se stanou ústavními soudci. 

Jak hluboko by podle vás měli být nominanti prověřováni? A nestane se v důsledku to, co říká prezident, tedy že si kvalitní kandidáti raději takovou nominaci nechají ujít?

Zatím většina prezidentem navržených kandidátů byla jednoznačně podpořena většinou senátorů. U dvou kandidátů, doktora Fremra a doktora Simona, se objevily závažné výhrady, které senátoři vyjádřili jak na výborech, klubech, tak na plénu. U pana Fremra šlo o jeho značný podíl na politických procesech za komunistického režimu a u pana Simona o jeho podnikání a postoj k odškodňování lidí za nezákonnosti ze strany státu. Tedy důvody jsou jasné. Myslím, že vzhledem k významu funkce ústavního soudce, který je jmenován na deset let, je namístě důkladná diskuse a není to něco, co by mělo prezidenta či jeho tým znepokojovat. Jsem tedy přesvědčena, že opravdu kvalitní kandidáti a nezpochybnitelné výrazné osobnosti se nemusí obávat diskuse v Senátu, která probíhala i během nominací předkládaných předchozími prezidenty.

Kromě Senátu jste aktivní i v zastupitelstvu hlavního města. Jako radní jste se v minulém volebním období zabývala problematikou Airbnb, která trápí obyvatele dodnes. Proč se nedospělo k nějakému jasnému řešení?

Jako radní jsem v minulém volebním období připravila řadu kroků, které by řešily problémy s využíváním bytů pro krátkodobé ubytování turistů prostřednictvím platforem typu Airbnb. Jednak jsme předložili dvakrát do parlamentu zákon, který by obcím dal pravomoc vydat nařízení a regulovat využívání bytů tímto způsobem, jako je to běžné ve světových metropolích. Bohužel náš návrh Sněmovna pokaždé odmítla. Podařilo se nám ale ve spolupráci se spolkem Snesitelné bydlení v centru Prahy, úřadem ombudsmana a ministerstvem pro místní rozvoj prosadit vytvoření metodiky pro stavební úřady, která již funguje. Pokud někdo využívá trvale byt jen pro turisty jako ubytovací zařízení, potřebuje k tomu příslušná povolení jako kterýkoli jiný hotel či penzion. Stavební úřady již v tomto směru postupují. 

Zabýváte se touto problematikou i v horní komoře parlamentu?

Společně s některými pražskými senátory se snažíme prosadit řešení problémů s Airbnb i do zákona o cestovním ruchu, který bude ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš předkládat vládě. Zákon má navázat na evropské nařízení, které v brzké době přijme Evropský parlament, a měla by vzniknout evidence ubytovacích jednotek. Cílem našich snah je omezit trvalou přeměnu bytů na ubytovací jednotky využívané pro ubytování turistů, protože to s sebou nese spoustu negativních důsledků pro místní obyvatele, ať je to hluk v domě, nepořádek, porušování hygienických a protipožárních předpisů atd. Zároveň masivní využívání bytů pro Airbnb zvyšuje ceny bydlení a vede k vylidňování centra města.

Jste předsedkyní správní rady Muzea paměti XX. století. Koncem prázdnin média informovala, že tato instituce nemá podporu nové rady města. Hrozí, že plánované expozice nakonec nebudou vystaveny?

Naštěstí se to podařilo vyřešit. Jsem ráda, že se nám povedlo vysvětlit pražským zastupitelům, jak je důležitý projekt vybudování muzea, které by připomínalo dobu totality. Poté, co muzeum v létě podpořilo přes padesát významných osobností, a po řadě jednání pražské zastupitelstvo v září podpořilo muzeum dotací a pražská rada také schválila projekt rekonstrukce Domu pážat, kde by měla expozice muzea vzniknout. Expozici chceme otevřít v květnu 2025 při výročí konce druhé světové války. Zároveň pořádáme řadu akcí a výstav pro veřejnost. Od 31. října do 3. listopadu v kině Atlas proběhne IV. ročník festivalu Nezlomní a obětovaní, kde diváci budou moci vidět spoustu výjimečných filmů věnovaných protikomunistickému odboji. Promítat se bude i film Bratři o bratrech Mašínových.