Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Auditor v problémech: Čínskou odnož PwC stahuje ke dnu krach realitního obra Evergrande

Firma z takzvané Velké čtyřky globálního poradensko-účetně-auditního byznysu je podepsána pod sekerou zvíci 1,8 bilionu korun.

Firma z takzvané Velké čtyřky globálního poradensko-účetně-auditního byznysu je podepsána pod sekerou zvíci 1,8 bilionu korun.

Celý článek
0

Reportáž: V nevšedním pražském klubu nabízejí sexuální služby robotky. Jedna umí i odmlouvat

Na pražském Smíchově se v jedné z bočních uliček nachází privátní klub, do nějž když člověk vejde, je to jako kdyby se najednou ocitl ve světě podobnému tomu z filmů Blade Runner. V tomto podniku totiž obrazně řečeno nenabízejí služby živé prostitutky, nýbrž umělé a zároveň extrémně realistické panny, z nichž některé už mají blíže k robotům.

Na pražském Smíchově se v jedné z bočních uliček nachází privátní klub, do nějž když člověk vejde, je to jako kdyby se najednou ocitl ve světě podobnému tomu z filmů Blade Runner. V tomto podniku totiž obrazně řečeno nenabízejí služby živé prostitutky, nýbrž umělé a zároveň extrémně realistické panny, z nichž některé už mají blíže k robotům.

Celý článek
0

EU sází pokuty, ale Big Tech se jen směje. Google, Apple a spol. si ze sankcí nic nedělají

Bossové velkých technologických firem vidí v pokutách jen další součást nákladů na podnikání.

EU sází pokuty, ale Big Tech se jen směje. Google, Apple a spol. si ze sankcí nic nedělají
Nejvíce antimonopolních pokut sbírá Google | Shutterstock.com

Velké technologické společnosti musely v uplynulém desetiletí zaplatit miliardy eur za porušování právních předpisů EU. K otevření trhů a rovné hospodářské soutěži to však přispělo jen málo. Kritici proto tvrdí, že namísto pokut je třeba velké firmy rozdělit.

Například Google se již několik let soudí o pokuty ve výši zhruba osmi miliard eur. Evropská komise je firmě udělila za omezování konkurence. Jiný gigant, Apple, zase uvedl, že se odvolá proti sankci ve výši 1,8 miliardy eur, kterou mu Brusel udělil za potlačování soutěže v případě konkurenčních služeb pro streamování hudby.

Případ týkající se společnosti Apple z minulého měsíce představuje třetí nejvyšší pokutu, kterou kdy Brusel komu napařil (první dvě příčky patří Googlu). I zástupci evropské moci si však kladou otázku, zda pokuty představují dostatečně odstrašující prostředek, který by velké technologické společnosti od špatného chování skutečně odradil.

Miliardy létají, ale...

Cestou ukládání vysokých finančních sankcí se vydali i další regulátoři. V roce 2020 uložili Francouzi Applu pokutu ve výši 1,1 miliardy eur kvůli porušování distribučních pravidel (ačkoli řečená suma po odvolání klesla na 372 milionů eur). V roce 2021 Itálie uložila Amazonu pokutu zvíci 1,13 miliardy eur za diskriminaci prodejců třetích stran.

 

V poslední době se společnosti jako Meta a Apple připravují na vysoké pokuty, protože Brusel se snaží zjistit, zda řádně dodržují přelomový evropský zákon o digitálních trzích. Cílem tohoto mladého zákona je otevřít trhy, podpořit tak evropské začínající podniky a zároveň vylepšit pozici spotřebitelů. Těm, kdo zákon nebudou respektovat, hrozí pokuty až do výše pěti procent jejich celosvětového obratu – a to za každý den příslušného porušování.

I sami regulátoři však připouštějí, že pokuty nejsou k omezení rostoucí moci velkých technologických firem ideálním prostředkem. Minulý měsíc to řekla Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně EU odpovědná za digitální politiku.

„Smyslem případů není udělování pokut. Jde o to, abychom měli tyto velmi silné odstrašující prostředky, aby strážce brány dělal to, co má dělat, tedy otevřít trh. Spotřebitelé z toho mají prospěch ve formě inovací, nižších cen a většího výběru. To je naše poslání,“ cituje Vestagerovou list Financial Times. „Strážci brány“ je termín, jehož se v branži používá pro firmy, přes které spotřebitelé nejčastěji vstupují do kyberprostoru.

Ať už jsou pokuty vysoké, nebo ne, konkurenti velkých technologických společností zvaných souhrnně Big Tech si stále stěžují, že opatření jsou pomalá nebo neúčinná. Narovnání hospodářské soutěže tak přispívají jen málo. Například aplikace pro streamování hudby Spotify si již po léta stěžuje, že Apple nedodržuje zákony a soutěž poškozuje.

I po změnách, jež Apple zavedl, aby vyhověl antimonopolnímu příkazu, trvalo Spotify na tom, že technologický gigant stále předpisy nedodržuje a měl by tak denně dostávat nové pokuty. „Je čas na rozhodné kroky, které jednou provždy poskytnou spotřebitelům skutečnou možnost volby,“ uvedlo Spotify.

Apple prohlásil, že trh se streamováním hudby vzkvétá a že osm let trvající vyšetřování „nikdy nepřineslo věrohodnou teorii o tom, jak společnost Apple maří hospodářskou soutěž“. Z firmy dále zaznělo připomenutí faktu, že Spotify jí neplatí z prodeje předplatného žádnou provizi.

Kritici tvrdí, že velké technologické společnosti považují pokuty pouze za součást nákladů na podnikání, pokud je nakonec vůbec zaplatí. Damien Geradin, antimonopolní právník, který zastupoval společnosti ve přích s Applem a Googlem, uvedl, že pokuty nefungují jako odstrašující prostředek. Řekl: „Pokuta je pro velké technologické společnosti nákladem na podnikání a výše zisku těchto společností je taková, že žádná pokuta nepřevýší zisk z ignorování zákona.“

Rozdělení jako jediné řešení

Geradin poračoval: „Pokud jste chemička a dostanete pokutu 200 milionů eur, může to váš zisk převýšit. Známe příklady, kdy některé firmy pokuty ani nemohly zaplatit. Ale pokud máte tržby 100 nebo 50 miliard eur ročně a dosahujete desítek miliard čistého zisku ročně, nějaké dvě, tři nebo čtyři miliardy eur nehrají velkou roli. Logika společností, jako je Apple, je zhruba následující: „Proč bychom nemohli pokračovat tak dlouho, jak jen to půjde? Mezitím si zajistíme dominantní postavení...“

Někteří kritici Big Tech proto tvrdí, že jediným způsobem, jak dosáhnout změny, je tyto megafirmy rozdělit. Brusel zvažuje, zda ve snaze vrátit do branže konkurenci nepřinutit Google k prodeji části jeho reklamního byznysu. Loni v červnu z Evropské unie takový požadavek zazněl. Google ne zcela překvapivě uvedl, že s hodnocením komise nesouhlasí.