Že mají evropské automobilky problém s odbytem elektromobilů, je věc známá. Že to ale může mít vliv nejen na hospodaření bohatých koncernů, ale i na kapsu každého z nás, dochází zatím jen někomu.
Že mají evropské automobilky problém s odbytem elektromobilů, je věc známá. Že to ale může mít vliv nejen na hospodaření bohatých koncernů, ale i na kapsu každého z nás, dochází zatím jen někomu.
O takzvaných zoomerech se často tvrdí, že jsou roztěkaní, netrpěliví a závislí na moderních technologiích. Je to ale pravda? Jak se zástupci generace Z rozhodují při výběru zaměstnání? A jsou pro mladé lidi důležitější benefity, nebo spíš firemní kultura?
O takzvaných zoomerech se často tvrdí, že jsou roztěkaní, netrpěliví a závislí na moderních technologiích. Je to ale pravda? Jak se zástupci generace Z rozhodují při výběru zaměstnání? A jsou pro mladé lidi důležitější benefity, nebo spíš firemní kultura?
Firma Trawa slibuje středně velkým podnikům, že jim výrazně sníží účty za energie díky využití umělé inteligence.
Firma Trawa slibuje středně velkým podnikům, že jim výrazně sníží účty za energie díky využití umělé inteligence.
Ve veřejném prostoru se zmiňuje riziko vypuknutí třetí světové války se stále větší frekvencí. Po svém dalším zvolení o ní hovořil Putin, před potenciálním konfliktem s Ruskem varují pobaltské státy a Polsko. Dokonce i vedení NATO se připravuje na válku s Putinovou říší.
Mezi zeměmi NATO a Ruskem létají stále ostřejší slova. Rétorickou přestřelku začal francouzský prezident Emmanuel Macron. Připustil totiž, že by na území Ukrajiny mohli působit alianční vojáci, pokud se válka nebude vyvíjet ve prospěch napadeného východoevropského státu.
Olej do ohně přilil navíc velitel francouzských pozemních sil Pierre Schill, když oznámil, že by země galského kohouta mohla na Ukrajinu vyslat dvacet tisíc vojáků. Navíc by jeho země svedla velet kontingentu až šedesáti tisíc aliančních sil.
Šéf Kremlu Vladimir Putin reagoval tím, že přímé zapojení vojáků zemí NATO do bojových akcí na Ukrajině bude vážným překročením „červené linie“ a posledním krokem pro rozpoutání třetí světové války. Rusko a USA mají totiž ve svém zbrojním arzenálu od doby studené války většinu jaderných hlavic, které byly po roce 1945 vyrobeny.
Agentura Reuters napsala, že se vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy nejvíce přiblížily vojenské konfrontaci od doby kubánské raketové krize v roce 1962.
V kontextu vyostření vztahů mezi NATO a Ruskem se připomíná i lednový výrok šéfa vojenského výboru Aliance Roba Bauera. Nizozemský admirál pochválil obyvatele Švédska, že jsou připraveni na potenciální útok na svou zemi tím, že mají doma zásoby vody, přenosné tranzistorové rádio a svítilnu s bateriemi, aby měli informace v případě výpadku elektrické energie. Totéž radí i obyvatelům všech dalších zemí v rámci NATO.
Dodal, že se v případě rozsáhlého konfliktu nemohou lidé spoléhat na to, že vše vyřeší armáda, ale musí s ní spolupracovat celá společnost a soukromé firmy. „Musíme si uvědomit, že to není samozřejmost, že žijeme v míru. Proto máme plány, proto se připravujeme na konflikt s Ruskem a teroristickými skupinami, když na nás zaútočí,“ vysvětlil nejvyšší vojenský představitel NATO.
Bauer opakovaně zdůraznil, že je Aliance připravena na možný konflikt s Ruskem. „Naším prvořadým úkolem je být připraven. Pokud se to stane dnes, musíte bojovat s tím, co máte. Je to vždy kombinace připravenosti na dnešek a zlepšování příležitostí pro budoucnost,“ upřesnil šéf vojenského výboru Aliance s poukazem, že Ukrajina takovou zkušenost bohužel zažila.
Také americký think-tank Institut pro studium války (ISW) varoval před tím, že se potenciální hrozba útoku na země NATO ze strany Putinova Ruska zvyšuje. A může k němu dojít mnohem dříve, než západní bezpečnostní analytici dříve uváděli. O možném napadení ze strany Ruska hovoří rovněž politici Polska nebo pobaltských republik.
