Právo a pořádek? 2020 není 1968

Je to zajímavá paralela. V roce 1968 zmítaly Spojenými státy nepokoje, míra frustrace po vraždě Martina Luthera Kinga a z nekonečné války ve Vietnamu už dosahovala maxima. Lidé tak vyšli do ulic a demonstrace a protesty se brzy zvrhly v násilnosti a rabování. Republikán Richard Nixon pak v kampani vsadil na heslo „Právo a pořádek“ a v prezidentských volbách v témže roce triumfoval.

Teď je situace podobná. Po zabití Afroameričana George Floyda policistou Derekem Chauvinem zaplavily centra velkých měst tisíce protestujících, kteří upozorňují na předsudky policie vůči černochům a přetrvávající rasismus ve společnosti. Pokojné demonstrace se pak stejně jako před lety často mísí s rabováním obchodů a střety s pořádkovými službami.

Trump si je této podobnosti evidentně dobře vědom. Razí tvrdé zásahy proti demonstrantům a dokonce pohrozil, že do ulic nasadí armádu. Do toho opakuje Nixonovo volání po vládě práva a pořádku. Stejně jako on asi spoléhá na „mlčící většinu“.

Trump chce označit Antifu za teroristy. Nemůže

Rázný výrok na adresu Antify bude zřejmě jen Trumpovým výkřikem do tmy.

Rázný výrok na adresu Antify bude zřejmě jen Trumpovým výkřikem do tmy.

USA v roce 2020 jsou ale něco úplně jiného než USA v roce 1968. Změnila se nálada ve společnosti, normy chování i média, především pak rasová struktura obyvatelstva.

A co hlavně – v roce 1968 byl Nixon nadějí na změnu. Američané věřili, že jim vzývané právo a pořádek zajistí právě on. Trumpovi se zato situace vymyká kontrole za jeho vládnutí. A nezdá se, že by se demonstranti chystali brzy zase pokojně vrátit do svých domovů.

Trump samozřejmě prezidentské volby stále může vyhrát. Nebude to ale díky současným protestům a demonstracím, spíš navzdory jim. Šéf Bílého domu naopak musí doufat, že se vyhrocená atmosféra co nejrychleji uklidní.

Pojítkem mezi jmény Trump a Nixon tak stále zůstává výraz „impeachment“. Současný prezident USA se může utěšovat, že v jeho případě neúspěšný. Alespoň zatím.