Airbus chce prorazit ve vesmíru. Soustředí se na produkci satelitů

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Celý článek
0

Ostuda pro Samsung. Ty šunty se rozpadají, stěžují si zákazníci na nová sluchátka

Jihokorejskému Samsungu se v posledních měsících moc nedaří. Po vlažném přijetí skládacích telefonů za astronomickou cenu vzbuzovala velká očekávání nová generace sluchátek. Jenže ta se bohužel příliš nepovedla. Firma kvůli reklamacím pozastavila další prodej.

Jihokorejskému Samsungu se v posledních měsících moc nedaří. Po vlažném přijetí skládacích telefonů za astronomickou cenu vzbuzovala velká očekávání nová generace sluchátek. Jenže ta se bohužel příliš nepovedla. Firma kvůli reklamacím pozastavila další prodej.

Celý článek
0

Green Deal oslabuje vliv Evropy v rozvojovém světě a uvolňuje místo Číně

Přílišná přísnost Green Dealu dělá pravý opak zamýšlené podpory evropského vlivu na udržitelnost podnikání, tvrdí finančníci

Přílišná přísnost Green Dealu dělá pravý opak zamýšlené podpory evropského vlivu na udržitelnost podnikání, tvrdí finančníci

Celý článek
0

Vyplatí se pěstování lanýžů? Zájem o rizikovou investici roste

Ekonomická nejistota a rekordní inflace vyvolaly nebývalý zájem o lanýžové sazenice.

Vyplatí se pěstování lanýžů? Zájem o rizikovou investici roste
Richard Beneš | foto Tomáš Turek, týdeník Hrot

Válka na Ukrajině spojená s ekonomickou nejistotou nahrává netradičnímu zemědělskému odvětví, které se v Česku od roku 2017 pokouší oživit Richard Beneš spolu s manželkou Lenkou a docentem Milanem Gryndlerem. Bývalý finančník pěstuje v Česku lanýže, jeho společnosti Český lanýž a Český lanýž servis jsou však více než zemědělskými firmami vědeckými institucemi.

Zájemcům o pěstování gurmánské delikatesy nabízí sazenice stromů, jejichž kořeny byly geneticky otestovány na přítomnost lanýžového mycelia. Tím se výrazně zvyšuje šance, že budoucí lanýžárna bude opravdu rodit. Podle dostupných informací jsou Beneš a jeho společníci jediní na světě, kdo podobnou službu poskytuje.

Citlivá houba má přesto mnoho nepřátel a Beneš zdůrazňuje, že lanýžárna je vysoce rizikovou investicí. Hektar přijde zhruba na milion korun, což je srovnatelné s investicí do vinice či chmelnice. S první úrodou lze počítat nejdříve za pět let. I Český lanýž proto očekává první sklizeň nejdříve v příštím roce.

Téměř třináctiprocentní inflace však značně znevýhodňuje bezpečnější formy zhodnocení peněz a Beneš zaznamenává v poslední době mezi českými investory rekordní zájem. „Na podzimní sezonu máme předběžné objednávky na dvacet tisíc sazenic,“ říká Beneš s tím, že v současnosti jsou v české krajině jen jednotky tisíc stromů s kořeny naočkovanými ceněnou houbou. Cena sazenice se pohybuje kolem tisícovky.

Lanýžové družstvo

Lze říct, že lanýžům nahrává i rostoucí cena půdy, byť zároveň prodražuje prvotní investici. Podle lednové zprávy specializované realitky Farmy.cz podražila půda v loňském roce o 16,1 procenta na průměrných 29,40 koruny za metr čtvereční a po třech letech stagnace se vrátila k dvoucifernému růstu. Po letech minimálních cen začalo loni podražovat také dřevo.

To však znamená, že investorovi do lanýžárny se jednak zhodnotí cena pozemku a zároveň může po letech prodat dřevo ze stromů lanýžárny, čímž se vysoká rizikovost snižuje. „Po diskusi s odborníky vychází, že přibližně šedesát procent investice je tak pokryto, i když se nic neurodí,“ říká Beneš. Sám aktuál­ně hledá sto až 150 hektarů pozemků. Ty nechce nutně obhospodařovat sám, s některými zákazníky uvažuje o založení lanýžového družstva.

Posun nastává i v potřebné změně tuzemské legislativy, která se lanýži zatím nijak nezabývá. Průzkum Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy na výzkumných plochách za Prahou zjednodušeně řečeno potvrdil, že lanýže půdě neškodí.

To se může zdát jako banalita, při probíhající debatě o klesající kvalitě zemědělské půdy v Česku i o obavě z rozšíření invazních druhů však šlo o důležitý požadavek ministerstva životního prostředí. Ukázalo se, že půda lanýžárny je z agronomického hlediska dokonce hodnotnější, za což však nevděčí samotným lanýžům, ale přidávání vápníku, který houbám svědčí. V konečném důsledku tak lanýžárna může vést ke zkvalitnění méně bonitních půd a výsledek průzkumu podpořil připravovanou změnu zákonů.

Obava ze zlodějů i kyberšpionáže

Práce na úpravě předpisů naopak zbrzdila otázka, pod jakým označením lanýžové kultury evidovat. Příliš jednoznačný název by mohl posloužit jako vodítko pro zloděje cenných hub. Cena za kilogram lanýže burgundského, pro který v Česku existují nejlepší podmínky, se pohybuje kolem patnácti tisíc korun. Přesnou lokaci své lanýžárny i svých zákazníků proto Beneš přísně tají.

Po dohodě s ministerstvem zemědělství by nakonec měly být lanýžárny v registru vedeny pod méně konkrétním označením. Do české legislativy by se tak pěstování lanýžů mohlo dostat už od příštího roku.

Beneš přesto počítá s tím, že lokality se úplně utajit nepodaří a dříve či později se nenechavci na pěstebních plochách objeví. Vedle výzkumu, jehož cílem je maximálně zvýšit pravděpodobnost výskytu hub, se proto společnost Český lanýž stále více věnuje i otázce zabezpečení.

Nejde přitom jen o samotnou úrodu, ale i o pěstitelské know-how. Vedle metody testování sazenic je to i metoda ověřování vhodnosti půdy a výzkum bakterií, jejichž přítomnost v zemině lanýžům prospívá. Svědčí o tom náhlý nárůst frekvence přístupů z USA a Číny na internetové stránky společnosti v míře, která vylučuje náhodnou návštěvu. Nutno dodat, že web je s výjimkou francouzského sousloví „La truffe de Tcheque“ pouze v češtině. 

15 tisíc korun je zhruba cena za kilogram lanýže burgundského.