Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Celibát, svěcení žen, LGBTQ. Padnou letitá církevní tabu?

„Ten svatoušek si ani neuvědomuje, do jakého sršního hnízda šlape,“ prohodil kardinál Giovanni Battista Montini neuctivě na adresu papeže, jenž se rozhodl katolickou církev důkladně zmodernizovat.

Celibát, svěcení žen, LGBTQ. Padnou letitá církevní tabu?
Papež František | Shutterstock.com

Psal se ovšem rok 1962 a oním papežem byl Jan XXIII.; sršně vyprovokovalo svolání druhého vatikánského koncilu, jenž přes odpor tradicionalistů přiblížil církev životu ve 20. století. Zachoval tak pro katolicismus jistou dávku relevance pro běh světa, chápou dnes i katolíci sami.

Ale trvalo jim to a trvá i dnes, kdy v Janových stopách kráčí stále zřetelněji papež současný, František (jenž sám Jana před devíti lety prohlásil za svatého). Minulý týden zahájil synodu, na níž bude 360 biskupů, nižšího duchovenstva, jeptišek i laiků debatovat o letitých církevních tabu: celibátu kněžích, svěcení žen a vztahu k ­osobám s „poruchami“ typu LGBTQ. On sám dává najevo, že se řadí k progresivnímu proudu a mírné uvolnění poměrů by uvítal.

Jak už to chodí, dostal za uši od bigotů na obou stranách sporu. V řadách konzervativců dští nejvíce síry a žhavého železa američtí biskupové, kdežto liberálové znějí nejnesmiřitelněji z Evropy, především z Německa.

Papež si však je svých sršňů dobře vědom. „Pokud má svatý Boží lid z celého světa očekávání, naděje, a dokonce i některé obavy ohledně synody, kterou zahajujeme, mějme i nadále na paměti, že se nejedná o politické shromáždění, ale o shromáždění v Duchu; ne o polarizovaný parlament, ale o místo milosti,“ řekl František.

Doufejme, že se neplete. To sice coby papež vlastně ani nemůže – ale nikdy nevíte.