Zásadní omezení lovu tresek a sleďů, které ho od Nového roku snižuje o 88 procent, respektive o padesát procent, těžce dopadá na rybáře na pobřeží západního Baltského moře. V rámci boje Bruselu o záchranu ryb dochází k ohrožení tradiční profese lidí, které má moře živit.
Jedním z nich je i německý rybář Peter Dietze z Niendorfu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Prakticky nebude mít co lovit, výjimkou je zvýšení kvót o 25 procent pro platýse a o třináct procent pro šproty. Místní rybáře ale nejvíce živí lov tresek a sleďů, kteří jsou tradiční součástí místní kuchyně.
Dietze se nechce vzdát svého způsobu života a spoléhá na to, že bude po moři vozit alespoň turisty. V malém rodinném rybářském podnikání dosud zaměstnává jednoho učně, manželku a několik prodavaček v malém stánku s rybami v přístavu. Obavy o budoucnost firmy jej budí ze sna. Vyhlídky pro rybáře v Baltském i Severním moři jsou neveselé, zdůraznil německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Konec německých rybářů
Aby jako rybář přežil, bude muset v následujícím roce chytat téměř výhradně platýse. Kvóty pro nejrozšířenější ryby – tresky a sledě – stále klesají. Ještě na začátku devadesátých let byla roční kvóta pro tresku obecnou v západní části Baltského moře 19 500 tun. O třicet let později to je 812 tun, pro příští rok jen 104 tun jako vedlejší úlovek. Sdružení rybářů v Meklenbursku-Předním Pomořansku už oznámilo, že se bude muset rozpustit, protože ekonomicky nemá smysl toto profesní sdružení udržovat.
Claus Ubl z Německé rybářské asociace předpovídá, že příští rok zanikne většina rybářských firem. Pokud se přesto v příštích letech podaří obnovit lov ryb ve větším množství, zpracovatelé a mrazírny už nebudou dávno existovat. Profesionálních rybářů na severu Německa je nyní okolo čtyř stovek, před třiceti lety to byl trojnásobek. I když dostávají dotace na sešrotování své rybářské lodě, řadě z nich se to ani nevyplatí.
Vyhlídky jsou i nadále pesimistické. Populace tresek i sledů se v západní oblasti Baltu téměř neobnovují, i když došlo k zásadnímu poklesu rybolovných kvót. „Náš model ukázal, že populace tresky obecné je v současnosti v kritickém stavu,“ řekl Christian Möllmann z Centra pro výzkum a udržitelnost zemského systému na Hamburské univerzitě. I když dojde k ideálním podmínkám bez jakéhokoli lovu, bude trvat minimálně pět let, než se populace ryb začnou pomalu zvyšovat. Problémem pro jejich rozmnožování je také růst průměrné teploty v moři.
Möllmann tvrdí, že rybolovné kvóty byly v posledních letech stále příliš vysoké, aby dokázaly zachránit stavy ryb v západním Baltu. Vědci také přecenili reprodukční schopnosti tresky. Navíc se o kvóty vede v rámci EU na jednání ministrů pro rybolov velký boj. Německu se nelíbilo, že dánští rybáři mají kvóty sníženy mnohem méně než němečtí kolegové, protože mohou lovit i v Severním moři. Samotní rybáři nicméně připomínají i to, že tresky decimují přemnožení kormoráni a tuleni, již jsou také chráněni.
Německé ministerstvo zemědělství drastické omezení rybolovu hájí s argumentem, že to je jediná možnost, jak populace ryb v Baltském moři zachránit. Pro většinu rybářů to znamená malou útěchu, protože se k tradiční profesi málokdo vrátí.
