Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Do Behavia přiteče přes 55 milionů korun. S českou firmou, která zlepšuje reklamu, si plácli Nizozemci

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Ohrožený druh: němečtí rybáři nemají co lovit

Brusel od roku 2022 prakticky zakázal v západním Baltu lov tresek a omezil lov sleďů. Pro profesionální rybáře to znamená existenční problémy.

Ohrožený druh: němečtí rybáři nemají co lovit
ilustrační foto | Shutterstock.com

Zásadní omezení lovu tresek a sleďů, které ho od Nového roku snižuje o 88 procent, respektive o padesát procent, těžce dopadá na rybáře na pobřeží západního Baltského moře. V rámci boje Bruselu o záchranu ryb dochází k ohrožení tradiční profese lidí, které má moře živit. 

Jedním z nich je i německý rybář Peter Dietze z Niendorfu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Prakticky nebude mít co lovit, výjimkou je zvýšení kvót o 25 procent pro platýse a o třináct procent pro šproty. Místní rybáře ale nejvíce živí lov tresek a sleďů, kteří jsou tradiční součástí místní kuchyně. 

Dietze se nechce vzdát svého způsobu života a spoléhá na to, že bude po moři vozit alespoň turisty. V malém rodinném rybářském podnikání dosud zaměstnává jednoho učně, manželku a několik prodavaček v malém stánku s rybami v přístavu. Obavy o budoucnost firmy jej budí ze sna. Vyhlídky pro rybáře v Baltském i Severním moři jsou neveselé, zdůraznil německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Konec německých rybářů

Aby jako rybář přežil, bude muset v následujícím roce chytat téměř výhradně platýse. Kvóty pro nejrozšířenější ryby – tresky a sledě – stále klesají. Ještě na začátku devadesátých let byla roční kvóta pro tresku obecnou v západní části Baltského moře 19 500 tun. O třicet let později to je 812 tun, pro příští rok jen 104 tun jako vedlejší úlovek. Sdružení rybářů v Meklenbursku-Předním Pomořansku už oznámilo, že se bude muset rozpustit, protože ekonomicky nemá smysl toto profesní sdružení udržovat.

Claus Ubl z Německé rybářské asociace předpovídá, že příští rok zanikne většina rybářských firem. Pokud se přesto v příštích letech podaří obnovit lov ryb ve větším množství, zpracovatelé a mrazírny už nebudou dávno existovat. Profesionálních rybářů na severu Německa je nyní okolo čtyř stovek, před třiceti lety to byl trojnásobek. I když dostávají dotace na sešrotování své rybářské lodě, řadě z nich se to ani nevyplatí.

Vyhlídky jsou i nadále pesimistické. Populace tresek i sledů se v západní oblasti Baltu téměř neobnovují, i když došlo k zásadnímu poklesu rybolovných kvót. „Náš model ukázal, že populace tresky obecné je v současnosti v kritickém stavu,“ řekl Christian Möllmann z Centra pro výzkum a udržitelnost zemského systému na Hamburské univerzitě. I když dojde k ideálním podmínkám bez jakéhokoli lovu, bude trvat minimálně pět let, než se populace ryb začnou pomalu zvyšovat. Problémem pro jejich rozmnožování je také růst průměrné teploty v moři. 

Möllmann tvrdí, že rybolovné kvóty byly v posledních letech stále příliš vysoké, aby dokázaly zachránit stavy ryb v západním Baltu. Vědci také přecenili reprodukční schopnosti tresky. Navíc se o kvóty vede v rámci EU na jednání ministrů pro rybolov velký boj. Německu se nelíbilo, že dánští rybáři mají kvóty sníženy mnohem méně než němečtí kolegové, protože mohou lovit i v Severním moři. Samotní rybáři nicméně připomínají i to, že tresky decimují přemnožení kormoráni a tuleni, již jsou také chráněni.

Německé ministerstvo zemědělství drastické omezení rybolovu hájí s argumentem, že to je jediná možnost, jak populace ryb v Baltském moři zachránit. Pro většinu rybářů to znamená malou útěchu, protože se k tradiční profesi málokdo vrátí.