Jaroslav Míl: Komunitní energetika zdraží elektřinu, za energie přitom už teď platíme dvakrát

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek, a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZ a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek, a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZ a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Celý článek
0

Americký výrobce čipů Onsemi investuje v Česku 46 miliard, rozšíří závod v Rožnově

Americký výrobce polovodičů Onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů (cca 46,3 miliardy korun). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde o největší investici v moderní historii Česka.

Americký výrobce polovodičů Onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů (cca 46,3 miliardy korun). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde o největší investici v moderní historii Česka.

Celý článek
0

Dodavatel Applu hlásí průlom v polovodičových bateriích, slibuje znásobení kapacity

Japonská firma TDK tvrdí, že nový materiál umožní prodloužit výdrž drobným elektronickým zařízením. Elektromobily si ještě počkají.

Japonská firma TDK tvrdí, že nový materiál umožní prodloužit výdrž drobným elektronickým zařízením. Elektromobily si ještě počkají.

Celý článek
0

Ohrožený druh: němečtí rybáři nemají co lovit

Brusel od roku 2022 prakticky zakázal v západním Baltu lov tresek a omezil lov sleďů. Pro profesionální rybáře to znamená existenční problémy.

Ohrožený druh: němečtí rybáři nemají co lovit
ilustrační foto | Shutterstock.com

Zásadní omezení lovu tresek a sleďů, které ho od Nového roku snižuje o 88 procent, respektive o padesát procent, těžce dopadá na rybáře na pobřeží západního Baltského moře. V rámci boje Bruselu o záchranu ryb dochází k ohrožení tradiční profese lidí, které má moře živit. 

Jedním z nich je i německý rybář Peter Dietze z Niendorfu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Prakticky nebude mít co lovit, výjimkou je zvýšení kvót o 25 procent pro platýse a o třináct procent pro šproty. Místní rybáře ale nejvíce živí lov tresek a sleďů, kteří jsou tradiční součástí místní kuchyně. 

Dietze se nechce vzdát svého způsobu života a spoléhá na to, že bude po moři vozit alespoň turisty. V malém rodinném rybářském podnikání dosud zaměstnává jednoho učně, manželku a několik prodavaček v malém stánku s rybami v přístavu. Obavy o budoucnost firmy jej budí ze sna. Vyhlídky pro rybáře v Baltském i Severním moři jsou neveselé, zdůraznil německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Konec německých rybářů

Aby jako rybář přežil, bude muset v následujícím roce chytat téměř výhradně platýse. Kvóty pro nejrozšířenější ryby – tresky a sledě – stále klesají. Ještě na začátku devadesátých let byla roční kvóta pro tresku obecnou v západní části Baltského moře 19 500 tun. O třicet let později to je 812 tun, pro příští rok jen 104 tun jako vedlejší úlovek. Sdružení rybářů v Meklenbursku-Předním Pomořansku už oznámilo, že se bude muset rozpustit, protože ekonomicky nemá smysl toto profesní sdružení udržovat.

Claus Ubl z Německé rybářské asociace předpovídá, že příští rok zanikne většina rybářských firem. Pokud se přesto v příštích letech podaří obnovit lov ryb ve větším množství, zpracovatelé a mrazírny už nebudou dávno existovat. Profesionálních rybářů na severu Německa je nyní okolo čtyř stovek, před třiceti lety to byl trojnásobek. I když dostávají dotace na sešrotování své rybářské lodě, řadě z nich se to ani nevyplatí.

Vyhlídky jsou i nadále pesimistické. Populace tresek i sledů se v západní oblasti Baltu téměř neobnovují, i když došlo k zásadnímu poklesu rybolovných kvót. „Náš model ukázal, že populace tresky obecné je v současnosti v kritickém stavu,“ řekl Christian Möllmann z Centra pro výzkum a udržitelnost zemského systému na Hamburské univerzitě. I když dojde k ideálním podmínkám bez jakéhokoli lovu, bude trvat minimálně pět let, než se populace ryb začnou pomalu zvyšovat. Problémem pro jejich rozmnožování je také růst průměrné teploty v moři. 

Möllmann tvrdí, že rybolovné kvóty byly v posledních letech stále příliš vysoké, aby dokázaly zachránit stavy ryb v západním Baltu. Vědci také přecenili reprodukční schopnosti tresky. Navíc se o kvóty vede v rámci EU na jednání ministrů pro rybolov velký boj. Německu se nelíbilo, že dánští rybáři mají kvóty sníženy mnohem méně než němečtí kolegové, protože mohou lovit i v Severním moři. Samotní rybáři nicméně připomínají i to, že tresky decimují přemnožení kormoráni a tuleni, již jsou také chráněni.

Německé ministerstvo zemědělství drastické omezení rybolovu hájí s argumentem, že to je jediná možnost, jak populace ryb v Baltském moři zachránit. Pro většinu rybářů to znamená malou útěchu, protože se k tradiční profesi málokdo vrátí.