Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Drobný evropský pavouk skákavka černá během spánku škube nohama a pohybuje očima. Velmi to připomíná REM fázi spánku, během níž lidé sní
Skákavka černá je pozoruhodný malý pavouk, jen o něco málo delší než půl centimetru. Žije v celé Evropě a u nás ji můžeme běžně najít na loukách a zahradách. Díky svým osmi očím je vybavena dokonalým zrakem, kusadla (chelicery) jsou napojena na jedové žlázy a zadní nohy jí umožňují skákat až do několikacentimetrové vzdálenosti, což využívá hlavně při aktivním lovu hmyzu. Ovšem skákavka má ještě jednu pozoruhodnou vlastnost: v noci upadá do strnulého stavu podobného spánku a zřejmě se jí při tom – stejně jako nám lidem – zdají sny.
Náhodou si toho všimla behaviorální ekoložka Daniela C. Rößlerová z univerzity v německé Kostnici. Kvůli covidu nesměla chodit do laboratoře, a tak si, jak napsal populárně-vědecký časopis Scientific American, krátila čas chytáním skákavek. Chovala je v průhledných plastových nádobách doma za oknem a chtěla vyzkoušet, jak budou reagovat na modely dravých pavouků vytištěné na 3D tiskárně. Jednou večer si však všimla čehosi podivného – všechny skákavky visely z vík svých krabic na tenkém pavoučím vlákně (používají je při svých loveckých skocích jako jisticí lano) a nehýbaly se: „Netušila jsem, co se děje. Myslela jsem, že jsou mrtvé.“
Skákavky ovšem jen spaly a Rößlerová se je rozhodla „špehovat“ kamerou s nočním viděním. A opět přišlo překvapení. Během spánku sebou skákavky opakovaně škubaly – v průběhu těchto o něco déle než minutu trvajících „záchvatů“ jim cukaly nohy, bříško, a dokonce snovací bradavky: „Prostě sebou nekontrolovatelně škubaly takovým způsobem, že připomínaly snící psy a kočky v REM fázi spánku.“ Dodejme, že právě v této fázi spánku vyznačující se rychlými pohyby očí (odtud zkratka REM podle anglického Rapid Eye Movement) prožívají lidé valnou většinu snů a podobně je na tom řada jiných savců a ptáků. Další výzkum ukázal, že skákavky kromě svalových záškubů dělají cosi, co nápadně připomíná zmíněné rychlé pohyby očí. Jejich hlavní oči jsou totiž vybaveny dlouhou trubicí, která slouží k posouvání sítnice, a během zmíněné neklidné fáze spánku se právě tato trubice intenzivně pohybovala (mladé skákavky jsou takřka průhledné, takže trubice je dobře vidět i při pohledu zvenčí).
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
