Jaroslav Míl: Komunitní energetika zdraží elektřinu, za energie přitom už teď platíme dvakrát

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek, a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZ a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek, a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZ a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Celý článek
0

Americký výrobce čipů Onsemi investuje v Česku 46 miliard, rozšíří závod v Rožnově

Americký výrobce polovodičů Onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů (cca 46,3 miliardy korun). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde o největší investici v moderní historii Česka.

Americký výrobce polovodičů Onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů (cca 46,3 miliardy korun). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde o největší investici v moderní historii Česka.

Celý článek
0

Dodavatel Applu hlásí průlom v polovodičových bateriích, slibuje znásobení kapacity

Japonská firma TDK tvrdí, že nový materiál umožní prodloužit výdrž drobným elektronickým zařízením. Elektromobily si ještě počkají.

Japonská firma TDK tvrdí, že nový materiál umožní prodloužit výdrž drobným elektronickým zařízením. Elektromobily si ještě počkají.

Celý článek
0

Nová studie: Tyranosaurus měl pysky a zuby necenil

Zřejmě nejhrozivější dravec v dějinách Země není zobrazován úplně přesně, zjistili vědci.

Nová studie: Tyranosaurus měl pysky a zuby necenil
Obvyklé ztvárnění tyranosaura s výraznými zuby | foto Shutterstock.com

Snad úplně všechny rekonstrukce tyranosaura, jednoho z nejmocnějších pozemních dravců všech dob, mají něco společného – dlouhé dýkovité zuby čouhající výhrůžně z tlamy. Podle nové studie, kterou publikoval vědecký časopis Science, je však takové zobrazení tyranosaurů a jejich příbuzných zřejmě nesprávné. 

Jejich chrup nejspíš ve skutečnosti chránily tenké šupinaté pysky, a tyranosauři proto zuby necenili, tedy alespoň ve chvílích, kdy zrovna nechtěli někoho sežrat a měli způsobně zavřenou tlamu. Jinak řečeno, vypadali spíš jako dnešní – pysky vybavení – varani než krokodýlové, kterým jsou vidět zuby i při zavřené tlamě. 

Zuby jako perličky

Osmičlenný tým vědců v čele s kanadským paleontologem Thomasem Cullenem použil k zodpovězení otázky, jestli druhohorní masožraví dinosauři cenili zuby, několik metod. Zaprvé srovnával délku lebky a velikost zubů některých velkých současných plazů (krokodýlů a varanů) s dravými dinosaury, například tyranosaurem, gorgosaurem, velociraptorem či microraptorem. 

Výsledkem je zjištění, že zuby některých teropodů (dravých dvounohých dinosaurů) byly sice v absolutním měřítku skutečně obrovské, ale jejich velikost dobře odpovídala rozměrům jejich lebek a čelistí. Dva metry dlouhý varan Salvadoriův, který dnes žije na Nové Guineji, má ve skutečnosti zuby relativně delší než tyranosaurus – a přesto je má schované za pysky.

Vědci kromě toho porovnávali lebky různých dnes žijících plazích skupin se zkamenělými lebkami dinosaurů. A výsledek byl ten, že dinosauří lebky toho mají tvarově víc společného s lebkami „pyskatých“ varanů a leguánů než s lebkami krokodýlů; byť právě krokodýlové jsou – pokud tedy nebereme v potaz bezzubé ptáky – nejbližšími žijícími příbuznými dinosaurů.

(Suché) zuby pohroma huby   

Zřejmě nejpádnější důkaz ale přineslo přímé porovnání jednoho zkamenělého zubu daspletosaura (o něco málo menší a o něco málo starší příbuzný tyranosaura) se zuby krokodýlů. Daspletosauří zub byl vybaven tenkou a dobře zachovanou vrstvou skloviny, zatímco krokodýlí zuby mají vrstvu skloviny tlustší, ta je však většinou rozpraskaná či jinak poškozená. 

Vysvětlení je následující. Pokud sklovina vyschne, stává se křehkou a snadno se láme, což se dnes děje – zuby cenícím – krokodýlům a od této dentální pohromy je nedokáže uchránit ani skutečnost, že část života prožijí ve vodě (ve skutečnosti nejde o žádnou tragédii, protože zuby se jim až padesátkrát obnovují). Pro správné fungování skloviny je nutné mít tlamu vybavenou pysky, aby sliny nekanuly zbůhdarma na zem a mohly neustále zvlhčovat zuby. A to byl, jak se zdá, případ tyranosaurů a jejich příbuzných. 

Zní to všechno logicky, ale jednoznačný důkaz to samozřejmě není. Za málo přesvědčivou označil novou studii v doprovodném článku na webu časopisu Science například paleontolog Thomas Carr z Carthage College ve Wisconsinu. „Myslím, že jednou přijde den, kdy někdo najde fosilní mumii tyranosaura,“ říká. „Do té doby nebudeme mít jistotu.“