Noříme se do bažiny. České domácnosti se zadlužují víc a víc
České domácnosti i nadále zvyšují svou zadluženost u bank. V říjnu se jejich dluhy meziměsíčně zvýšily o 15,4 miliardy korun a dosáhly téměř 2,36 bilionu korun. Toto zadlužení se každoročně zvyšuje už od roku 2016.
redaktor
Vyplývá to z předběžných údajů zveřejněných Českou národní bankou. V meziročním porovnání přibylo domácnostem na úvěrech 118,3 miliardy korun, zatímco podniky zvýšily svůj objem půjček o 65,5 miliardy.
Zadlužení domácností u bank vykazuje stabilní růst již od února 2016. Jedinou výjimkou byl duben 2022, kdy se dluhy krátkodobě snížily. Tento pokles souvisel s odebráním licence české pobočce ruské Sberbank. Největší část zadlužení domácností – více než tři čtvrtiny – tradičně tvoří úvěry na bydlení. V říjnu jejich objem vzrostl o 0,6 procenta a dosáhl 1,81 bilionu korun.
Oproti domácnostem se zadlužení firem vyznačuje většími výkyvy. Letos jejich dluhy postupně narůstaly do dubna, poté zaznamenaly pokles následovaný krátkodobým růstem a dalším kolísáním. I v tomto segmentu dominují dlouhodobé úvěry, které v říjnu tvořily 55 procent celkového objemu firemních půjček, což představuje 787 miliard korun, informovala ČTK.
O nepříliš dobré finanční situaci českých domácností hovoří i pravidelné srovnání evropských zemí v rámci Finančního zdraví Indexu prosperity. Česko v letošním vyhodnocení zaznamenalo zhoršení v indikátoru sociální a materiální deprivace, kde se propadlo ze čtvrté na sedmou příčku.
Aktuálně trpí majetkovou deprivací 2,7 procenta českých domácností. Tento ukazatel zahrnuje rodiny, které nedokážou pokrýt alespoň pět ze třinácti základních potřeb, například adekvátní vytápění, opravu rozbitého nábytku nebo pokrytí neočekávaných výdajů.
„Více než polovina Čechů nemá finanční rezervu na tři měsíce dopředu a není připravena na neočekávané výdaje,“ upozornila v této souvislosti Monika Hrubá z České spořitelny. Podle ní mohou banky pomáhat zranitelným klientům zlepšovat jejich finanční situaci prostřednictvím poradenství, a to jak online, tak během osobních schůzek.
Propad úrovně je patrný také u nízkopříjmových domácností s příjmem pod 60 procent mediánu. Tyto domácnosti nejsou připraveny na nenadálé výdaje – až 56,6 procenta z nich nemá žádnou finanční rezervu, což Česko posunulo až na 12. místo v EU. Před rokem to přitom bylo 52 procent.